Tenhle svět provázejí oba extrémy od
nešťastného dětství až po to nejšťastnější, od extrémní chudoby až po extrémní
bohatství, což nasvědčuje, že uvedená problematika není stoprocentně objasněna,
vždyť „špička ledovce“ hovoří za všechny.
Jsou děti týrané, jejichž osudy jsou
dlouhodobě neznámé, teprve vyjdou na povrch, až už je pozdě. Jsou záměrně
utajovány a ututlávány, aby se občanská společnost o tom nedozvěděla. Fyzické a
psychické týrání na adresu dětí tak podkopává nevinné lidské životy
v současnosti i budoucnosti!
Pak tu máme opačný extrém, a ten
spočívá v přílišném rozmazlování a přepychu, což často odnášejí okolní
obyčejní lidé, kteří jsou mnohdy ohrožováni touhle skupinou nezvladatelných.
Pokud by měl být aplikován známý výchovný prostředek, anebo napomenutí, tak by
nás obvinila Evropská unie z potlačování lidských práv a práv dětí!
Společnost 21. století to nemá vůbec
lehké, když existují oba extrémy v dětském světě: totální otroctví až
totální blahobyt. Oba extrémy tak hodnotím jako nebezpečné a nevyhovující pro
občanskou společnost nejen v našem národě, ale i ve světě.
Na závěr bych chtěl říci, že je třeba
pomoci týraným, zneužívaným a zotročovaným dětem, aby se tyhle nebezpečné praktiky
ve společnosti neopakovaly. Nechť společnost, Evropská unie i náš stát řeší
opravdové problémy, které nás velmi trápí a sužují. Zatím se děje úplný opak v mezilidských
vztazích a občanském soužití doma i ve světě.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat