Zimní slunce: Václav Kovalčík

Zimní slunce, scéna ledu, i v lednu myslí na koledu,

pokračuje chladný plaz, jenž krajinkou ohýbá.

Plenér tmoucí, lesy temné, černají se tóny věrné, 

usedají, zvoní svah.

Slabě hřeje, radost seje, toť spící kotouč, svit, naděje...