Naši zemi provázejí
extrémy v oblasti přírodních podmínek a okolností, což se projevuje například
snižováním výskytu vodních zdrojů, "sahelovým" suchem, proto jsou
zaznamenány v kritických ročnících výpadky zemědělské úrody, dále pak
dlouhodobě pociťujeme, že zejména jehličnaté monokultury trpí kůrovcem, k tomu
můžeme připočítat erozi půdy.
V České republice
dochází i k nebezpečným povodním a záplavám sídel, měst, obcí a polností.
To všechno připomíná „El Niňo“ - tentokrát ve střední Evropě!
I zemětřesení vybírá
svou krutou daň v našich končinách, stejně tak nebezpečné vichry a bouře, když
dochází rovnou k podceňování této situace.
Dále jsme zejména v
zimních měsících svědky zvýšeného smogu, poté můžeme jmenovat ztenčování
ozónové vrstvy v ozonosféře nad naším územím. Katastrofy se kumulují a
kumulují, stejně tak drancování české přírody např. výstavbou nesmyslných a
předražených dálnic, čím dál více jsme zatěžováni rakovinotvornými exhalacemi,
když je Česká republika přeautována.
Ještě můžeme jmenovat
zanedbání rozmanitosti osevních postupů, když jsou naše pole bezhlavě zamořena
řepkou, též ubývání zemědělského půdního fondu je způsobeno výstavbou
nesmyslných a ponižujících montoven.
Procházíme tedy
tragickým příběhem, jenž bohužel otevírá tragickou a smutnou budoucnost pro
naše potomky, když se k naší přírodě chovají současní mocní bezohledně.
Drancování přírodního
bohatství a bezhlavá privatizace přírodních zdrojů činí z našeho národa ponižující
montovnu a zapáchající odpadní skládku Evropské unie.
Václav Kovalčík, Zlín
Žádné komentáře:
Okomentovat