Jsem opravdu šťastný v českém státě a Evropské unii?

Ty to nevyhraješ, když tě na první pohled odepíší v předsudcích, odsoudí k opovržení v profesním a tvůrčím životě, proto dosti snížená životní úroveň a žádný lásky vztah, ani vlastní rodina. K tomu upadající církev, které chci pomoci rozkvést, ale nedaří se v osvětě. Také do politiky mi není přáno a požehnáno jít. Nemůžu všechno dobré vyhrát, nemůžu kupovat, zachraňovat a chovat leguány, papoušky, hroznýše, bazilišky, chameleony, gekony, agamy atd. Sice jednu agamu mám, ale jen jednu. Sice jednoho papouška mám, ale jen jednoho. Kdyby mě většina porot nezatracovala, tak jsem vskutku na tvůrčím výsluní, asi se slávy dočkám úplně po smrti, až v hrobě. Je navíc hrozné žít ve státě zuboženém a rozkradeném, jenž je v morálním bahně pod pokličkou Evropské unie! Kdyby mě nezatracovali kritici, tak žiji úplně jinak, a to krásně a požehnaně. Pro hatery na uměleckých webech a internetu jsem trnem v oku, když šířím ještě zbývající krásu přírody a umění, když se opírám o tradice, experimenty, modernu a super-modernu. Václav Kovalčík, Zlín