Splynutí samčí a samičí
pohlavní buňky, výměna genetických informací, toť inspirace pokusit se najít
vysvětlení, jak je to s duší žijícího organismu. Žena a muž mohou zastávat roli
dvou duší, které můžeme považovat za jakési améby, které fungují při splynutí
jako stanovení podílů dané firmy, či společnosti.
Při výměně informací tak
vzniká jiná bytost, která sice zdědila v určitém projevu informaci od svých
rodičů. A tak vzniká další firma, či společnost se zastoupením a pozdějším
projevem vloh a dispozic. Taktéž firemním způsobem fungují duše jako podílové
améby, jež tvoří celkovou amébu potomka.
U každého jednotlivce se
vytváří ze dvou splynutých améb duší originální duše améba. Každý z nás tedy
vlastní stoprocentní podíl duše, jenž je celkově složený z našich rodičů, kteří
měli samozřejmě své předky. Systém převtělování funguje podílovým promícháváním
podílů duší a vloh.
Sice prostředí může
pomoci vzplanout, lépe řečeno, vyniknout určitou část vlohy a duše, a potlačit
jinou. V otázce původního bodu, z něhož vznikl uvedený vesmírný systém, musel
tento počátek protnout čas a provést řezy daných poměrů, když počítáme úvodní duši
tvůrce, která se rozdělila na více duší, jež spolu vytvářejí nové originální
duše, kde je ve zlomcích zakódován vždy počátek. Jednou se můžeme k počátku
vracet evolučně, anebo se prostě od něj oddalovat.
Ti, kdož nemají
dále potomky, jsou stále ve hře, i když to vypadá beznadějně. Mohou se vrátit
do původní instance svým původním podílem a zbytek vlastní duše se promění
třeba v ovlivňující prostředí, které ovlivňuje nás i ostatní organismy. Např.
to morální a myšlenkové, čím dotyčný inspiroval svět, který přejímá
hodnoty.
Pokud by všechny
organismy ve všech vesmírech najednou zahynuly, přestaly se množit, tak by se
jejich originální části duší navrátily k té původní bodové. Pak by přetlak
vlivu prostředí rozjel další vznik a rozvoj života ve všech vesmírech.
Žádné komentáře:
Okomentovat