Moje názory 3: Václav Kovalčík: 2024

Byl Štědrý večer roku 2023, zrovna jsem krmil naše zebřičky - samečka Zebřiho a albínku Bucinku.

Nedopatřením jsem zapomněl zavřít dvířka klece, a sameček Zebři mi uletěl do prostoru kanceláře, jež zároveň slouží jako jídelna, pak rychlým manévrem zavítal do blízké kuchyně, kde kroužil kolem horkého plamene sporáku.

Tatínek smažil kapra. Náhle ptáček zavítal neznámo kam. Hledám jej v kuchyni za ledničkou, sušičkou. Prohrabuji také odpadkový koš!

Můj Zebři nikde! Dokonce jsem zhasnul pro jistotu štědrovečerní svíci, aby nedošlo k ptačí nehodě, s tatínkem usedl ke svátečnímu stolu a večeřel. Stále ve mně myšlení na záchranu Zebřiho. Kde by mohl skutečně být?!

Poté já nechal albínku Bucinku proletět v interiéru, aby Zebřiho zpět přilákala.

Po večeři slyším slabé ptačí pípnutí, nalézám jej v kuchyňském regálu se sáčky různého koření.

Zřejmě pozoroval mé snažení ohledně pracného hledání. Později se mi podařilo obě zebřičky chytit a vrátit zpět do ptačího domečku.

Doslova jsem si oddechl, vždyť mohlo dojít k něčemu horšímu, ale naštěstí se tak nestalo. Ptáčkům já popřál radostné a veselé vánoční svátky a šťastný nový rok 2024.

Václav Kovalčík, Zlín