Práce pro
bližní a okolí, a ještě k tomu zadarmo, se stává v našem národě
velkým problémem, neboť ji lidé považují za ponižující až zbytečnou, když se
Česká republika, Evropská unie a západní svět nacházejí v marasmu, kde
vítězí zejména mravní chudoba.
Být
předsedajícím a členem jakékoliv dobrovolné organizace stojí nemalé úsilí, když
poctiví a pracovití lidé konají svou práci zodpovědně, ale okolní svět je často
nálepkuje „do užitečných hlupáků!“ Zlo na tomto světě také zasadilo fámu, že
uklízet a zametat zasněžený chodník je vlastně trapné a ponižující, stejně tak
se starat o zahrádky a předzahrádky v rušném městě, když se krásno
najednou stane obětí řádění vandalů.
A tak se
nastavují v naší zemi nesmyslné priority, které ještě více prohlubují
propady a úpadky v již napjaté společnosti. Být pořádným a iniciativním se
v dnešní době vůbec nenosí, protože je mnohem pohodlnější nic nedělat,
nadávat, systém ničit a z něho bezohledně brát!
Kam se ztratilo
soukromé a veřejné poslání v našich „vyspělých“ a bezstarostných
končinách? Do ztracena zmizelo špatnou legislativou i špatně nastaveným
žebříčkem hodnot.
Ten, kdo tvoří,
uklízí, něco upravuje z vlastní iniciativy, je vlastně na odpis, dalo by
se říci vystaven všeobecnému posměchu, proto je naše republika nevzhlednou
skládkou odpadu, trestných činů a přestupků!
Práce pro
bližní a okolí musí být národně i světově respektována a uznávána, musí být
trendem 21. století a následujících etap lidské civilizace, jen tak zabráníme
národnímu a světovému úpadku.
Václav
Kovalčík
