Zebři a Bucinka
opět měli doma slet
z obrazu na obraz
přes Kristův kříž
ptáčkové legrační
neznají tíž
Zebři hlídal dvířka klece
myslel jsem
že neuteče
s Bucinkou letěl
opět znovu tam a zpět!
Dvě hodiny za námi
zebřiček styl poznání
Konečně v domečku
návrat mých tvorečků!
Netroufám si založit novou ideální církev
neboť by hrozilo její zkažení
v dobovém dění nástrah i pastí!
Netroufám si žiji teď
Umění dnes tvořím sled
pro lepší
dle mého přání
svět i věk!
Řeč je o často omílaném a aktuálním tématu umělé inteligence, která na základě parametrů umožní prognózu ohledně různých scénářů oblastí vědy a techniky.
Předem nastavuje a ukazuje, jaká nás asi čeká budoucnost, co se týče např. inovací, vývoje naší civilizace, vývoje umění, prostě našeho možného pokroku a vstupu do jiných sfér, které předbíhají současnou dobu.
Často se hovoří i o zlých kapitolách, a tak musíme být též bdělí, abychom nedali zlým myšlenkám a zadáním volný průběh.
Umělá inteligence je též lidskou zodpovědností, jak si ji "vychováme," takovou ji vlastně máme. Dokáže tvořit např. alternativní hudební, výtvarná i literární pokračování nebožtíků.
A proto nesmí býti zneužívána ve válečné mašinérii. Musí skutečně pomáhat osvíceným plánům inovací a vědeckého pokroku, jenž vyžaduje též naše kritické myšlení.
Václav Kovalčík, Zlín
My Agi and sweater
For my lizard friend Agi
I do all better
I put my sweater on the carpet
Our Agi is lucky
and happy
on my sweater here
he is relaxing and playing
my clever lizard lives
and stays with me
that's harmony
I feel peace at home
not to be alone!
Pro mého kamaráda Agiho
činím vše dobré
Pokládám svetr svůj
na koberec
Náš Agi je šťastný
radostný
na svetru mém
zde
hraje si a relaxuje
Můj chytrý ještěr žije
pobývá se mnou
Toť harmonie
v níž prožívám pohodu
i mír
doma nejsem nikdy sám
Blíží se konec druhého pololetí, a já se nacházím ve strachu z propadnutí a opakování ročníku!
Bohužel matematika mi dává víc a víc zabrat. Místní gymnázium postupně ztrácí své budovy a vybavení. Je jich stále míň a míň, neboť to všechno požírá alternativní čas.
Zároveň deštivé počasí zavlažuje okolní zahrady, jen ten pocit z propadnutí ve mně trvá.
A tak mám ze závěrečné písemné práce směšných 17 bodů ze sta. Už to prostě nedávám, jen čekám na ortel ve formě propadnutí.
Na závěr školního roku se na mém vysvědčení objevila čtyřka z matematiky. Zázrak přišel čtyři minuty po dvanácté, tak tak jsem prolezl! Díky!
Václav Kovalčík, Zlín
Pod hvězdami lunou
mé myšlenky dál plynou
Pod hvězdami Měsícem
spím a bývám osvícen
Milostí noc poklad jest
v podvědomí zpráva zvěst
pohádkou se odívá
Moje výhry
prohry
putování!
V krizi jest
země má!
Je to jako bádání
do světelných
dálných let!
Tam má býti planeta
jako matička Země
životům příznivá!
Těžké se dostat
vesmírem
zatím
na půdu úrodnou
těžké se zdá se
vyspělost před námi
návštěvy z dob i časů
překvapí poznání
nevíme přesně
nevíme kdy!
Jak je to s tím publikem, vlastně sledovaností, v realitě skutečné i virtuální!?
Může být veliká, někdy i výrazně menší! Všude možně vyniká, i když lidí málo, málo, jest.
Přednášet a tvořit můžeme všude. To nikdo nezapře, přání, čest.
V chrámech, též na náměstích, v nemocnicích, věznicích, domovech staří, domovech mládí, v divadlech i školách nechť se daří múzou kvést!
Važme si toho, že talent i vlohy máme pro lidi vděčné výstavy, koncerty kéž v naději pořádáme!
On-line, též reálně, žijeme nadále. Máme svůj tvůrčí dar, přátelé milí!
Nechť krize zmizí, osvěta vrátí se na půdu úrodnou, světlo i výsluní!
Václav Kovalčík, Zlín
Na světlo světa nám znenadání vyšla dosud neznámá ekonomická veličina, a to nějaká "vsacnost." Lidé více šetří, a politické elity pobírají obrovské sumy! Ještě nevypadly z dumy, jak je psáno a citováno v historických kronikách!
Co čekat od nezodpovědných politiků, když občan šetří jak blázen, ale při vysoké inflaci mnoho ztrácí!
"Vsacnost" je totiž variace stockholmského syndromu, též usnutí na vavřínech politických elit a občanské společnosti.
Někdy bude lépe, zní v kostelích, na náměstích, můj národe, můj světe, až se krize vyveze, moji milí přátelé!
Náhle naše "vsacnost" získává Nobelovu cenu za ekonomii! Je stále víc populární, i když totálně nechutná!
Je jí dáno předvádět se všude možně při té největší trapárně. Zároveň nám říká, sděluje, co všechno národ ještě unese s pouhým mlčením poslušných oveček!
Kam tedy jít s uvedenou veličinou, jež se přiživuje jako prostitutka na molu?
Václav Kovalčík, Zlín
Epigenetika jednotlivců a společnosti je zmítána válečnými, sociálními a hospodářskými krizemi. Do toho pak vstupují faktory ohledně krize bydlení, nezdravé dvojí kvality potravin, což není dlouhodobě řešeno politickými špičkami.
K tomu rapidní zdražování zboží, služeb a energií není vůbec radostnou konstelací. Když je náš národ "okleštěný," když už není Československo, tak si na něj okolní západní svět snadno dovoluje čím dál více.
Náš národ se bohužel poptává více po psychiatrických a psychologických službách, zároveň trpí "stockholmským syndromem," když se nechává za bílého dne ožebračovat současným režimem!
Dopady na epigenetiku, jak přiznávají prozápadní média, jsou opravdu kruté!
Nechtěl bych krize válečné, hospodářské, sociální, ekologické, krize s bydlením a energiemi. Rovněž bych nechtěl krize morální a zdravotní.
Epigenetika našeho národa musí vésti k harmonii, nikoliv k útlakům na adresu obyvatelstva, neboť naše existence ve 21. století přece jen vyžaduje morální vyspělost, suverenitu, inovace; zdraví přírody i potravin, též finančního, vzdělávacího a pracovního prostředí v naší zemi.
Václav Kovalčík, Zlín
Rozmanitá patra (spektra) četných dimenzí ve vesmíru a vesmírech zasahují snad do dimenzí reálných čísel, přirozených, racionálních, iracionálních, komplexních a dalších typů.
Myslím si, že dimenze může býti též za desetinnou čárkou, ve zlomcích, periodách atd. Tzn., že může býti (ne)úplná, možná pro nás nedostupná, když se náš svět soustřeďuje v zatím omezeném počtu dimenzí.
Myslím si též, že právě nekonečný rozměr dimenzí jest zároveň podstatou dimenzí vesmírů. Funguje to možná jako dějiny, patra domovních bytů, kde se obyvatelé a bytosti zároveň neznají, anebo znají, anebo se nechtějí vůbec raději znát.
Možná se touží přece jen vzájemně poznat, ale z nějakého důvodu to zatím nejde. Právě nekonečný počet dimenzí jest podstatou existence (nad)přirozených bytostí, též světů, neznámých - dosud nepoznaných fyzikálních zákonitostí.
Třeba existuje cestování časem, boj mezi dobrem a zlem. Věřím, že dimenze mohou být zároveň kladné a záporné. Možná se to podobá rozmanitému rautu, z něhož si vybíráme, co nám chutná, či nechutná, anebo jsme překvapeni neznámými (exotickými) lahůdkami dosud neprozkoumanými.
Třeba je mezi dimenzemi nekonečných charakterů nějaká přátelská spojitost, anebo rivalita, jindy jsou to jiné světy, které nám možná říkají, dávají najevo, abychom si vskutku raději vážili těch dimenzí, které bezpečně známe.
Václav Kovalčík, Zlín
Mít vlastní motto
osvěty motor
v naději teď lásky cit
nechť válku krizi ukončí!
Mít vlastní motto
stezkou dobra míru jít
na Zemi toužím vždy
znovu se navrátit
v nádhernou dobu
všední i sváteční
lidičkové báječní!
Suchý únor
