Ze své „bývalé“ základní školy
odjíždím k velkým mostům. Objevuji poblíž Sál království patřící Svědkům
Jehovovým. Jako návštěvník se zúčastňuji velmi zajímavého obřadu. Zpívají se
poutavé písně, i když je vlastně neznám. Kázání je rovněž na úrovni, ale
křesťanská víra mi nedovolí dále zde setrvávat. A tak se postupně vzdaluji a
mizím z objektu pryč.
Náhle potkávám jednu slečnu, kterou
se mi podaří sbalit. Nabízím jí, že by mohla navštívit mou domácnost, a tak kývne
na mou nabídku. Jedeme tramvají do městského centra, poté procházíme obchodní
čtvrtí, historickým náměstím, přecházíme přes říční most a míříme do kopce, kde
je nově zrekonstruovaný dům, v němž bydlíme. V sousedství je však objekt
patřící rovněž Svědkům Jehovovým.
Nebojím se problémů, jsme do sebe
zamilovaní, i když máme odlišnou víru. Mí rodiče tenhle vztah vítají, ale její
rodiče ji nejspíš odepíšou se svou jehovistickou obcí. Slečna bydlí u nás, máme
se vskutku rádi.
Jen členové Jehovistů chtějí zabránit
naší svatbě. Dělají nám různé naschvály, jsou agresivní, dokonce voláme na ně policii.
Nakonec přicházejí v klidném a mírovém stavu. Oznamují nám, že mou
partnerku jejich rada starších navěky vylučuje a odepisuje, ať si konečně dělá,
co uzná za vhodné!
Václav
Kovalčík
