Anotace: Ze života naší ještěrky, která se o mě bála. Je to vděčný a milý tvor do pohody i nepohody...
když jsem ležel oslaben
natolik zle nemocen
že opustil bych dnešní svět
Agamečka klepala
drápky na sklo škrábala
abych si šel s holkou hrát
a já se opět probudil
otevřel jsem dvířka
hle
Agamečka vylezla
na rameno mé
sestoupila na ruku
vrátila se zpět
do domečku svého zpět
po dlouhé době
opět zas
drápky na sklo škrábaly
abych si šel znovu hrát
otevřel jsem dvířka jen
nechal já proběhnout
ještěrku pečlivou
poté chtěla zpátky
do domečku svého zpět
zvířátka jsou oporou
při nemocech zlých
na svět mají lepší náhled
než my lidé na Zemi
