pátek 20. července 2018

Snadná výroba a aplikace hadích protijedů musí být samozřejmostí ve světě

Hadí uštknutí, toť vážná tematika Evropy, Asie, Afriky, Ameriky, Austrálie a Oceánie, přitom by k řešení a léčení těchto případů stačilo zkoumat i to, jak to řeší domorodí obyvatelé daných zemí, jaké živočišné a rostlinné protijedy jsou u nich osvědčené.

Myslím si, že by měla současná věda zapracovat na tzv. animistických a přírodních receptech místních domorodců, potom to intenzívně vnést do moderní vědy. Již uvedená tematika mě napadla, neboť jsem zděšen ze zpráv, že je prý farmaceuticky nepopulární vyvíjet a aplikovat protijedy. To nejsou jen jedovatí hadi, ale široká škála jedovatých rostlin, živočichů a hub.

Aby bylo léčení zejména hadích uštknutí mnohem dostupnější v rozvojových zemích, tak musí věda sbírat údaje o již zmíněných animistických a přírodních léčivech, od toho se musí současná lékařská věda odrazit, ale opět zprávy hovoří o tom, že je prý jednodušší z hlediska trhu výrobu a aplikaci protijedů rovnou „zabalit.“

Jak k tomu přijdou místní obyvatelé, kteří se často setkávají s hadími uštknutími!? Představte si, že turisticky navštívíte příslušnou chudou zemi, a stane se vám tenhle vážný úraz smrtelného setkání. Pokud však zůstanete bez pomoci, nemáte téměř šanci přežít, nezbývá vám než odpočítávat poslední okamžiky svého života, zahynete, vlastně „chcípnete.“

Také je ve vědě třeba zabývat se etologií jedovatých zvířat, neboť znalost jejich chování mnohdy předchází smrtelným incidentům.

Na závěr platí využívat v lékařské vědě místní přírodní zdroje, léčiva a receptury rozvojových zemí mnohdy zapomenuté, pokračovat v prohlubování vývoje výroby protijedů, zároveň mapovat chování jedovatých živočichů, aby se mnohdy předešlo těmto smrtelným incidentům. Možná ubude lhostejnosti, povrchnosti a apatie velkých farmaceutických koncernů v tematice snadné výroby, distribuce a aplikace nejen hadích protijedů v rozvojovém světě. 

Václav Kovalčík, Zlín

Žádné komentáře:

Okomentovat