O účasti, publiku a sledovanosti

Jak je to s tím publikem, vlastně sledovaností, v realitě skutečné i virtuální!?

Může být veliká, někdy i výrazně menší! Všude možně vyniká, i když lidí málo, málo, jest.

Přednášet a tvořit můžeme všude. To nikdo nezapře, přání, čest.

V chrámech, též na náměstích, v nemocnicích, věznicích, domovech staří, domovech mládí, v divadlech i školách nechť se daří múzou kvést!

Važme si toho, že talent i vlohy máme pro lidi vděčné výstavy, koncerty kéž v naději pořádáme!

On-line, též reálně, žijeme nadále. Máme svůj tvůrčí dar, přátelé milí!

Nechť krize zmizí, osvěta vrátí se na půdu úrodnou, světlo i výsluní!

Václav Kovalčík, Zlín

Objev nové ekonomické veličiny

Na světlo světa nám znenadání vyšla dosud neznámá ekonomická veličina, a to nějaká "vsacnost." Lidé více šetří, a politické elity pobírají obrovské sumy! Ještě nevypadly z dumy, jak je psáno a citováno v historických kronikách!

Co čekat od nezodpovědných politiků, když občan šetří jak blázen, ale při vysoké inflaci mnoho ztrácí! 

"Vsacnost" je totiž variace stockholmského syndromu, též usnutí na vavřínech politických elit a občanské společnosti.

Někdy bude lépe, zní v kostelích, na náměstích, můj národe, můj světe, až se krize vyveze, moji milí přátelé! 

Náhle naše "vsacnost" získává Nobelovu cenu za ekonomii! Je stále víc populární, i když totálně nechutná!

Je jí dáno předvádět se všude možně při té největší trapárně. Zároveň nám říká, sděluje, co všechno národ ještě unese s pouhým mlčením poslušných oveček! 

Kam tedy jít s uvedenou veličinou, jež se přiživuje jako prostitutka na molu?

Václav Kovalčík, Zlín

Idylka s varany

Anotace: Reálně sice panuje oprávněný strach, ale dovolil jsem si napsat uvedenou idylku, protože jsou to opravdu nádherní tvorové, které obdivuji.

Neustále mě okouzluje soužití místních s mohutnými ještěry, kteří si chodí pro jídlo, i když se o varanech říkají velmi zlé věci, že prý dravě útočí ve volné přírodě, koušou a škrábou, skvěle plavou, jsou hrdými teritoriálními bojovníky, též kanibaly, nenechají si své území jen tak obsadit. Obrovští varani také vybírají jídlo z popelnic, mívají velký a velký hlad. Co se týče jejich rozmnožování, tak jsou opravdu sebevědomými tvory ve své domovině. Z vajec vylíhnutá mláďata se přímo rozběhnou do tropické krajiny lovit nejprve drobné živočichy, na něž stačí. Dokonce se dají i ochočit, to místní lidé dělají, varani se rádi mazlí, jsou opravdu hraví, vůbec se nebojí, všechno idylické, jak má být, ale opak je mnohdy pravdou. Potomci dinosaurů mohou mít i vlastní zemi, neboť jsou opravdovými frajery ve své divočině, vždyť mají rádi pořádné maso ulovených zvířat, také lidí. Idylka s varany pokročila až sem, přesto jsem pro jejich ochranu, neboť evolučně pamatují éry dávného pravěku např. záchranným partenogenetickým množením z neoplozených vajec, z nichž se líhnou jen samečci, kteří mohou v dospělosti oplodnit "v tíživé" situaci, pokud by hrozilo vymření druhu, svoji matku, aby opět vznikali samičky a samečkové "současných dinosaurů."