Nerovnosti v cestovním zdravotním pojištění ve světě

 Ještě před rokem 1989, a též po něm, mnozí občané našeho národa cestovali bez cestovního zdravotního pojištění do okolního světa na vlastní riziko. Pak byly případy úrazů a zdravotních komplikací, tudíž dlužili, dodnes dluží astronomické částky za ošetření a hospitalizace.

Většinou si naši občané platí pojištění, když jedou někam daleko do zahraničí. 

Zato lidé, kteří prchají  z rozvojových a válečných zemí, často nemají toto pojištění. Riskují tak životy na vlastní pěst! Jak to pak dopadá, víme sami. Mnohdy se o zdravotní výlohy postarají neziskové organizace, anebo zdravotnictví evropských států "raději oželí" své pohledávky.

Stává se také, že Češi cestují do blízkého pohraničí sousedních zemí za nákupy. Když náš občan například zkolabuje bez dalšího cestovního zdravotního pojištění, tak jsou zas značné výlohy za ošetření, které musí uhradit! 

To jsme to v Evropské unii dopracovali, když zde nejsou automatické jistoty pro Evropany, pokud cestují do již zmíněného pohraničí sousední unijní země! To vnímám jako nešvar doby a unijního zdravotnického systému.

Panuje jakýsi nepoměr mezi vyspělým světem a rozvojovými zeměmi v této tematice. Český občan, či občan vyspělých zemí si to pojištění raději sjedná. Občané vyspělých států k tomu tedy přistupují zodpovědněji, protože například v exotických zemích se nachází například mnohem nebezpečnější organismy a nástrahy. To není vůbec legrace.

Pro rozvojové země by bylo nejlepší mít nejprve konstruktivní pořádek a pocit bezpečí, náboženskou svobodu, kde by žila mírumilovná vyznání a zdravý ateismus. Pak zlepšující se ekonomiku a zdravou přírodu a ekologii. Mnohdy zatvrzelé fundamentalismy tomuto směřování často nepřejí. Navíc vyspělé západní státy zamořují tamější přírodu a země často nebezpečnými odpady a válečným štvaním. Pak jsou uprchlické vlny pod taktovkou převaděčů, poté dennodenně kriminální dopady v zemích západní Evropy!

Vlastně jsem se zamyslel nad nepoměrem, co se týče cestovního zdravotního pojištění na cestách z obou stran vyspělého a rozvojového světa, též uvnitř Evropské unie. 

Existují však také zodpovědní cestovatelé z rozvojových zemí, kteří si cestovní zdravotní pojištění raději předem sjednají, když cestují třeba za studiem, či za prací, abych neházel všechny exotické země do jednoho pytle. 

Václav Kovalčík, Zlín

Líhnutí ještěra Tegu (Teju): Václav Kovalčík, Zlín

Jest večerní Silvestr 2023, a já slyším venku rámus rachejtlí ještě před Novým rokem 2024. Vážení čtenáři, soucítím se zvířátky v přírodě i chovech. Raději tvořím, než bych se zúčastňoval riskantních oslav.

Jsem toho názoru, že by třeba jen stačilo ještě více vystavovat Betlémy jako symboly Vánočních svátků.

Náhodný portrét ještěra Teguho jsem spatřil ve své kávě, obrázek jeho líhnutí, pronikání na svět.

Teguho bych chtěl, pokud bych měl možnosti a prostor, také chovat. Zatím však zůstávám u toho náhodného malování a zjevování se vděčných a roztomilých zvířátek.

Vždy s úctou k životu a životům v blízké i vzdálené budoucnosti.

Václav Kovalčík, Zlín

Šíření dobra a osvěty

Chtěl jsem vždy věčně šířit dobro a osvětu v našem národě i okolním světě

též pomáhat mým tvorečkům

Agimu papouškům zebřičkám a strašilkám

Vždycky jim přilepším a přátelstvím podpořím

aby vždycky věděli

že na ně myslím stále

Chtěl jsem vždy věčně šířit dobro

a osvětu

abychom všichni byli na tom dobře a ideálně

v současnosti blízké i vzdálené budoucnosti

Chtěl bych vždy tvořit pro lepší svět

kvalitu životů stále vždy napořád

Václav Kovalčík, Zlín 

Toxické trendy: Václav Kovalčík, Zlín

Dnešní dobou vedou zkratky

hanbaté a holé zadky!

Toxické to trendy stálé

zarmoutily Krista Krále

On pláče slzí v sten

na kříži bolestném

Listopadový drak: Václav Kovalčík, rok 2023, Zlín

 

Nadšení zebřiček: Václav Kovalčík, Zlín

coby coby

zebřičky mé

pějí ódy!

to je radost veliká

zebřiček svět proniká

do života myšlení

pozoruji nadšení!

Srpnové počasí (téma a variace): Václav Kovalčík, Zlín

 

Řešení světové ekologické krize (souvislostí s globálním oteplováním) úplně jinak

V kuloárech i orgánech Evropské unie se neustále skloňuje Green deal aneb zelená politika, která by měla platit pro Evropu, ale co se děje s okolním světem, vlastně skoro nikoho nezajímá. 

Myslím si, že za ekologickou krizi a problémy mohou peníze, nenasytnost světové hrstky hyper-bohatých, kteří těží z pozemského neštěstí. 

Točí se kolem toho nezvladatelné zahraniční dluhy zranitelných států i vyspělého světa, jako by peníze diktovaly směr, kam vlastně skočit a jít do ohně na úkor ekologie, soběstačnosti a svobody národů světa.

Myslím si a vím, že je třeba výrazně omezit spotřebu fosilních paliv v tom globálně celoročně teplém světě. 

Tam, kde jsou kruté zimy, jsou pro přežití nezbytné, dokud se nenajde spolehlivá a vyspělá inovace energetického řešení. 

Také je třeba stopnout kácení tropických deštných pralesů, rozšířit skladbu stromů, bylin a keřů do krajin po celém světě. 

Zemědělství též inovovat, jak to dělají ve vyspělých "asijských tygrech," kde si vystačí s menší plochou.

V našem národě jest hroznou situací neustálé zadlužování, krize a nesvoboda ve jménu ekoterorismu, neomarxismu a liberalismu. 

Náš národ si zatím nemůže dovolit megalomanské projekty. Ty si můžou dovolit velcí světoví hráči, jenže opět v tom hrají roli ty nenáviděné peníze.

Každý jednotlivec (občan) musí prospívat nejprve individuálně, pak společensky. 

Solidarita je nepotřebná, kde jí je až příliš. Neadresná solidarita v Evropě jest vyhazování peněz z okna. 

Náš národ si nemůže dovolit hrát si na "haura" v globálních ekologických, sociálních a hospodářských problémech. 

Myslím si tedy a vím, že globální ekologická krize, související s globálním oteplováním, je způsobena tím špatným přerozdělováním národních i světových financí. 

Žije se bohužel současností, nemyslí na budoucnost, jako by náš národ chtěl někdo z mocných ekonomicky pohltit, rovnou schlamstnout!

Abychom byli úspěšní, je třeba reformovat vzdělání. I to řemeslo nesmí být sprostý pojem, zároveň třeba udělat v univerzitním školství škrty "spamových" (zbytečných) oborů. 

Úroveň středních škol navrátit do původní osvědčené vyspělosti a úrovně, zároveň udržet a prosazovat konstruktivní inovace.

Celý svět by mohla zachránit rozumná politika a rozumné přerozdělování finančních prostředků, též zavedená skladba podle podnebí, kde nevyužívat fosilní paliva, a kde naopak využívat. 

Jsem toho názoru, že samotná Evropa nemůže zachránit svět na úkor svých obyvatel. 

A proto se nesmíme podřizovat diktátu hyper-mocných a zkažených peněz. Solidarita a budování musí myslet na budoucnost konstruktivně, stejně tak musejí být konstruktivní zákony vymahatelné. 

Lidský tvor se nesmí stydět za konstruktivní práci, nesmí být ohrožován kriminalitou. Lidský tvor má právo na důstojný život bez energetických, sociálních, ekologických, zdravotních i bytových krizí.

A tak řešení globálních ekologických a hospodářských krizí vyžaduje změnu zažitých algoritmů a priorit. 

Nesmíme úplně podlehnout nadvládě "zkažených a špinavých peněz," nesmíme býti v zajetí dluhových pastí, musíme smysluplně a konstruktivně hospodařit v souladu též s přírodou planety Země. 

Zároveň musíme zachovat to osvědčené a stále hledat konstruktivní inovace. Třeba bude lidstvo schopné bezpečně bydlet, šetrně a konstruktivně hospodařit též na jiných planetách ve vesmíru.

Václav Kovalčík, Zlín

Můj věk 2500 let?! Václav Kovalčík, Zlín

Anotace: "Verše na fantasy tematiku, 

co všechno by mohl člověk v příznivých konstelacích 

udělat pro svou vlast, Zemi i svět."

Chtěl bych vše dobré

pro naši vlast i Zem

ale život můj bohužel nestačí

posvátno zachránit

jež tady ještě s námi

z milosti bývá jest

Zachraňme domovy

přírodní krásy 

prostředí obnovy

bez krizí třeba býti

naději společnou naději míti

Musel bych já možná žíti

nejmíň tak 2500 mého věku let!

Svět bez hatů (The world without hates): Václav Kovalčík, Zlín

 

Jak si ji "vychováme," takovou ji vlastně máme

Řeč je o často omílaném a aktuálním tématu umělé inteligence, která na základě parametrů umožní prognózu ohledně různých scénářů oblastí vědy a techniky. 

Předem nastavuje a ukazuje, jaká nás asi čeká budoucnost, co se týče např. inovací, vývoje naší civilizace, vývoje umění, prostě našeho možného pokroku a vstupu do jiných sfér, které předbíhají současnou dobu.

Často se hovoří i o zlých kapitolách, a tak musíme být též bdělí, abychom nedali zlým myšlenkám a zadáním volný průběh.

Umělá inteligence je též lidskou zodpovědností, jak si ji "vychováme," takovou ji vlastně máme. Dokáže tvořit např. alternativní hudební, výtvarná i literární pokračování nebožtíků.

A proto nesmí býti zneužívána ve válečné mašinérii. Musí skutečně pomáhat osvíceným plánům inovací a vědeckého pokroku, jenž vyžaduje též naše kritické myšlení.

Václav Kovalčík, Zlín

Jarní čas přichází! Václav Kovalčík, Zlín

 

Tvorba a krize: Václav Kovalčík, Zlín

 

Únorové videogify: Václav Kovalčík, Zlín

 

Objev nové ekonomické veličiny

Na světlo světa nám znenadání vyšla dosud neznámá ekonomická veličina, a to nějaká "vsacnost." Lidé více šetří, a politické elity pobírají obrovské sumy! Ještě nevypadly z dumy, jak je psáno a citováno v historických kronikách!

Co čekat od nezodpovědných politiků, když občan šetří jak blázen, ale při vysoké inflaci mnoho ztrácí! 

"Vsacnost" je totiž variace stockholmského syndromu, též usnutí na vavřínech politických elit a občanské společnosti.

Někdy bude lépe, zní v kostelích, na náměstích, můj národe, můj světe, až se krize vyveze, moji milí přátelé! 

Náhle naše "vsacnost" získává Nobelovu cenu za ekonomii! Je stále víc populární, i když totálně nechutná!

Je jí dáno předvádět se všude možně při té největší trapárně. Zároveň nám říká, sděluje, co všechno národ ještě unese s pouhým mlčením poslušných oveček! 

Kam tedy jít s uvedenou veličinou, jež se přiživuje jako prostitutka na molu?

Václav Kovalčík, Zlín

Náš národ a epigenetika

Epigenetika jednotlivců a společnosti je zmítána válečnými, sociálními a hospodářskými krizemi. Do toho pak vstupují faktory ohledně krize bydlení, nezdravé dvojí kvality potravin, což není dlouhodobě řešeno politickými špičkami.

K tomu rapidní zdražování zboží, služeb a energií není vůbec radostnou konstelací. Když je náš národ "okleštěný," když už není Československo, tak si na něj okolní západní svět snadno dovoluje čím dál více. 

Náš národ se bohužel poptává více po psychiatrických a psychologických službách, zároveň trpí "stockholmským syndromem," když se nechává za bílého dne ožebračovat současným režimem!

Dopady na epigenetiku, jak přiznávají prozápadní média, jsou opravdu kruté! 

Nechtěl bych krize válečné, hospodářské, sociální, ekologické, krize s bydlením a energiemi. Rovněž bych nechtěl krize morální a zdravotní.

Epigenetika našeho národa musí vésti k harmonii, nikoliv k útlakům na adresu obyvatelstva, neboť naše existence ve 21. století přece jen vyžaduje morální vyspělost, suverenitu, inovace; zdraví přírody i potravin, též finančního, vzdělávacího a pracovního prostředí v naší zemi.

Václav Kovalčík, Zlín

Rozmanitá spektra vesmírných dimenzí v číselných oborech nekonečna

Rozmanitá patra (spektra) četných dimenzí ve vesmíru a vesmírech zasahují snad do dimenzí reálných čísel, přirozených, racionálních, iracionálních, komplexních a dalších typů. 

Myslím si, že dimenze může býti též za desetinnou čárkou, ve zlomcích, periodách atd. Tzn., že může býti (ne)úplná, možná pro nás nedostupná, když se náš svět soustřeďuje v zatím omezeném počtu dimenzí.

Myslím si též, že právě nekonečný rozměr dimenzí jest zároveň podstatou dimenzí vesmírů. Funguje to možná jako dějiny, patra domovních bytů, kde se obyvatelé a bytosti zároveň neznají, anebo znají, anebo se nechtějí vůbec raději znát. 

Možná se touží přece jen vzájemně poznat, ale z nějakého důvodu to zatím nejde. Právě nekonečný počet dimenzí jest podstatou existence (nad)přirozených bytostí, též světů, neznámých - dosud nepoznaných fyzikálních zákonitostí.

Třeba existuje cestování časem, boj mezi dobrem a zlem. Věřím, že dimenze mohou být zároveň kladné a záporné. Možná se to podobá rozmanitému rautu, z něhož si vybíráme, co nám chutná, či nechutná, anebo jsme překvapeni neznámými (exotickými) lahůdkami dosud neprozkoumanými.

Třeba je mezi dimenzemi nekonečných charakterů nějaká přátelská spojitost, anebo rivalita, jindy jsou to jiné světy, které nám možná říkají, dávají najevo, abychom si vskutku raději vážili těch dimenzí, které bezpečně známe.

Václav Kovalčík, Zlín

Stop nadávkám a nálepkování do dezolátů vůči slušným a obyčejným lidem!

Mnozí lidé často nadávají ostatním lidem do dezolátů. Nadávají těm "neúspěšným," obyčejným lidem s vlasteneckým a obětavým myšlením a cítěním. 

Nůžky se rozevírají, naše země se zadlužuje víc a víc, putuje do spárů dluhové spirály rapidním tempem!. 

Lidé, kteří demonstrují proti vládě, mají jistě svůj vlastní názor a postoj, jak by situace z hlediska správy a hospodaření našeho státu  měla správně vypadat. Mají morální cítění a odvahu upozornit na problémy, které trápí naši zemi i občany naší země.

Lidé by si tedy měli více naslouchat, pomáhat si, důvěřovat si, ale těžko se to děje ve státě, v němž se zvýšilo množství kriminality.

Pak vzájemná důvěra opadá, odnášejí to rodiny, zaměstnanci; lidé pomáhající, produktivní; lidé v bezmoci. 

I špatné zkušenosti jsou zkušenostmi, měly by v našem národě existovat jen ty dobré a morální, jenže se tak neděje.

Mnoho rozvrácených rodin, partnerských a mezilidských vztahů, ztráta důvěry v náš stát i okolní svět. Na povrch se dostávají např. hrozné osudy a případy zbídačených a týraných dětí našeho národa.

Roste nejistota sociální, energetická, všechno se zdražuje, zároveň se obětem našeho státu i okolního západního světa nadává sprostě do dezolátů!

Jsem však přesvědčen, že jest třeba mnoho v naší zemi i okolním světě napravovat. Náš stát chudne kvůli bezpráví, tzn. že si bezcitní "šmejdi" žijí v palácích, ale obyčejní lidé musejí trpět kriminalitu v ulicích měst o obcí!

Také se někteří lidé dostávají do kriminálů nevinně. Znám takové případy. Zakleknout dneska na slušné lidi je bohužel současnou módou i trendem! Lidé s nálepkou "dezolátů" jsou vlastně oběti systému! 

Bohatí jsou ještě více nenasytnější, ceny zboží a služeb rostou astronomicky, ale lidé bohužel nepochopili souvislosti, proto volby dopadají jak dopadají. Proto četná znechucení přijít k volbám, beznaděj a zklamání. 

Špatná morálka se vyvíjí všude, kde jest tyranie, diktatura ve jménu demokracie, která už demokracií vůbec není. 

Lidé nadávající lidem do dezolátů, rostoucí předsudky a nenávist k lidem s jinými názory. Je to vidět na internetových diskusích a sociálních sítích. 

A proto neodsuzujme ostatní s odlišným názorem do dezolátů, neboť se může "osud - karma" obrátit též na ty, kdož soudí a odsuzují.

Každý lidský život jest jedna kniha, více takových životů (knih) = náš národ i lidé okolního světa. Kéž by uvedené knihy byly se šťastným a bezpečným osudem právního státu i okolního světa. Šťastné individuality = šťastná občanská společnost, stát i svět.

Václav Kovalčík, Zlín

O bdělosti a proměnách našich životních projevů

Lidé si mnohdy dávají předsevzetí, že situace budoucí zvládnou lépe než ty současné a minulé, anebo na to rovnou kašlou.

Když jest člověk s popularitou na vzestupu, snadno padá nejen morálně.

Usíná snadno na vavřínech, jde v uvozovkách z kopce. Může však být bdělý - jít po rovině, anebo do kopce.

Člověk, jenž žije obyčejně, anebo hůř, jde v uvozovkách do kopce, také po rovině - v případě bdělosti, anebo z kopce na nějaký ten dluh v případě lhostejnosti.

Chování lidí ovlivňují často okolnosti, nástrahy reálného a virtuálního prostředí.

Naše cv. jest tabula rasa, život náš v projevech a ve skutcích. Funguje jako eet. 

Člověk možná něco snese, udělá, ale když narazí na své mantinely, je zle. Pak přichází vnější a vnitřní chaos a zmatek.

Proto je třeba zachovat bdělost, sebekontrolu, příčetnost, nesmíme reálně a virtuálně usnout na vavřínech.

Nesmíme se nechávat manipulovat pochybnými médii a celebritami. Je třeba myslet na současné i budoucí generace, aby zbytečně nepodlehly mainstreamu a trendům lidské hlouposti. 

Pak nebudou hojné např. diagnózy anorexie, bulimie. Vždy třeba putovat zlatou střední cestou reálně i virtuálně. Naše bdělost je důležitá, abychom zbytečně nepadali individuálně, též ve společnosti a státě.

Václav Kovalčík, Zlín

Raději tvořit hodnoty: Václav Kovalčík, Zlín

Číst anebo nečíst komentáře a vzkazy na internetu?

Pod mými díly 

ztratil já důvěru 

přijímat haty (hejty)

a nevkusné spamy!

Slušným lidem se omlouvám

vždycky mám chuť tvořit a psát

putovat uměleckými směry minulými

současnými i budoucími

Post scriptum: 

Býti a přebývat mnohdy ve vlastních literárních

výtvarných fantazijních a uměleckých žánrech

jest mou záchranou v této nelidské národní 

a světové krizi