Stýská se mi stýská
po prázdninách víska
o lásce vypráví
milostné setkání
v naději stvoření
snad přijde dvoření
Podzim jest listí háj
Stýská se mi stýská
po prázdninách víska
o lásce vypráví
milostné setkání
v naději stvoření
snad přijde dvoření
Podzim jest listí háj
Jiřinka kvetoucí mění své odstíny. Záleží též na uměleckém a fotografickém vyjádření.
Moc jsem nechtěl používat efekty. V této chvíli by nebyly na místě, když stejně květ vypadá divoce a exoticky.
Prázdniny jsou za námi, a jiřinka se v květech předhání. Ještě má chvíli svou, než chladné dny nám mráz a zimu přinesou.
Václav Kovalčík, Zlín
Stříhal já liánu
stříhal já kiwi
jež rozrůstá se
šplhá výš
odkryla se stínů
skrýš
zahrádku mou
uvidíš
Stříhal já liánu
stříhal já kiwi
tvořící divy
v podzimní dobu
čas
Opět a znovu zas
poctivě se nadechnout
Agiho mého nechám já proběhnout
To jsou ty hodnoty
pro které žiji rád
Agi můj kamarád
pavoučka očichá
Již vyrostla
mnohem vitálnější
radosti má
agamka zelená
v letním stylu
dospělá
Navštívil jsem ji
a ona běhala
pacičkami
drápky
mávala
o terarijní sklo ťukala
jako by chtěla blíž
abych si ji koupil
odnes domů
mé svědomí víš
Mám ještě Agiho
který si zaslouží
péči mou
zaslouží
Snad agamka zelená
nalezne vesele
rodinku svou
přátele
vždy bude mít
Zebřičky a spol.
radují se
ptáčci kol!
Zebřiho a Bucinku
pustil já proletět
abych jim vyčistil
nakrmil ptáčky
vodičku vyměnil
Na střeše budky
bytečku ptačího
utřel já trus
všedního dne
Létají sem
létají tam
v zebřičkách se vyznám sám
až po stmívání doma v kleci
pohádka dopadla
vždy dobře
přeci
aspoň měli ptáčci slet!
do zeleně pohled náš
Agiho svět rozeznáš
akorát léto
má moudrá věto
s Agičkem se dobře máme
venčení čas vyhledáme
nalezli jsme slunce v duši
Agimu to v září sluší
Na zahrádku sluníčko
Agiho zveš
kytičko
Verbenou se nazýváš
Na zahrádce ještě letní
devátého září čas
usmívá se ještěr zas
tlamičku otevřel
aby drak pověděl
líbí se mu líbí
září
nemá chyby
V noci 7. září 2023
tvořil já abstrakce
hudbu vážnou poslouchal
v obývacím pokoji rozsvíceno doma bylo
Náhle z venku přiletěla obrovská zelená kobylka
asi mi něco říci chtěla
a já ji vzal do ruky
a ona mě mírně kousla
Tak jsem ji vrátil zpátky ven
do noční zahrádky
ještě kvetoucí
v ten letní a posvátný sen
(Pro našeho Agiho by však byla obrovská živá kobylajda
přehnaně obrovským soustem)
V září šestého i sedmého
Agiho já venčil hodného
a on se slunil na rameni
přátelství svět každodenní
na zahrádce léta sen
Agiček je obdařen
sluníčkem v září
ať se mu daří
jak moudrost praví
štěstí i zdraví
tvorečku mému
vousatému!
To je velká
velká mela
Bucinka mi uletěla!
Za ní Zebři sameček
opustil svůj domeček!
Pustil já zebřičky
pustil
let ptačích návratů
úspěšný byl
Třicet a půl stupníčků
teploučko máš Agičku
Třicet a půl stupňů jest
ještěrky toť elán kvést
V teráriu světla svítí
září slunce
radost žití
podvečer dnes milujem
se zářím se radujem