Měl jsem já v dětství mém
Ferdíčka papouška
a ten mi povídal
klábosil do ouška
v přátelském duchu
koupal se velmi rád
též proletěl se
je to tak
Vzpomínám já na jazyk český
cvičení řečnické
na gymnáziu Biskupském
Mnohdy jsem později
do školy chodíval
se zvoněním v přesný čas
Papoušek Ferda ráno mi zazpíval
trylkoval do ouška
písničku ptačí svou
Kukí kukí kukí!
Pip!
Třa třa tř!
Kukí pip!
Kňu kňu kňů
glagolá ulavijají
glagolí!
Kukí kukí kukí!
Pip!
Třa třa tř!
Kukí pip!
To je velká
velká mela
Bucinka mi uletěla!
Za ní Zebři sameček
opustil svůj domeček!
Pustil já zebřičky
pustil
let ptačích návratů
úspěšný byl
Zebřičky mé pokakalky
Musel já vyčistit koupelničku jim
vyměnit vodičku
aby mohli ptáčci pít
To se stává
opět vím
zebřičkám vždy přilepším!
Zebřičky mi v dnešní čas
uletěly doma zas!
A já čistil budku klec
vyměnil též vodičku
přidal zrní
to se ví
zebřičky mi odpoví
neb mají radost velikou
nechal jsem je přece nechal
proletět se s oblibou
Pak se mi vrátily
do klece vrátily!
Zebři a Bucinka
ptáčkové randí
domečku fandí
zebřičky zvídavé
báječné jsou!
Zebři a Bucinka
aneb mí ptáčci
darebáčci
v duchu přátelství
nesoucí poselství
Pokaždé uletí
když jim čistím
domeček!
Dvě hodiny sem a tam
se mnou si hrají
já je znám!
Zebřičkám vždy
přilepším
Černo-bílá barva kvapí
Na komíně hnízdo čapí
opuštěném dějinném
Černo-bílé peří
čápové si věří
rodinku svou založí
Dlouhý zobák červený
jenž zvuky tóny hravě klape
člověk moudrý věru chápe
zavítalo jaro nám
s exotikou dokořán!
Bělostní rackové
nikoliv frackové
V blízkosti vody
mívají hody
Útesy skály
ráj někde v dáli
Ptáci se tlemí
mláďata krmí
Smějí se chechtají
svobodu vítají
rodiny mívají
rackové bělostní
Kakadu arový
noblesní tvarový
nosí peří tmavý frak
budí respekt
je to tak!
Půvabem vyniká
chocholka veliká
červená líčka papouščí
zesvětlí kostým
umění půlnoční
Do nelehkých míst
zobákem zahnutým
vždy pevný stisk
ořechy rozdrtí!
Rodiče se věnují
mláďátku svému
často jedinému
aby rostlo zdravě žilo
Tvorové to stateční
dlouhý život věk i stáří
Nechť papouškům se dobře daří
přežít v době moderní!
Neplatí nájemné
v životních jistinách
Skrývají se v houštinách
ve stromových korunách
randí hnízdí
přebývají
ptáčkové se dobře mají
ve městě sbírají
drobečky potají
potravy dosti v ulicích jest
Následující letní den
Zebři se mi uzdravil
chvála Bohu jen
Skáče o sto šest
zobe zrní na počest
Otevírá zobáček svůj
šveholí
Zde domov můj!
Trochu se mu stýská
na dálku si povídá
z horního patra povídá
Možná rande
lásku znovu
s Bucinkou si domlouvá
