Zobrazují se příspěvky se štítkemetologie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemetologie. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 19. prosince 2019

Zmije růžkatá: Václav Kovalčík, Zlín


Šplhavá
po stromech skákavá

vyzná se v korunách
houštinách kameních snáz

kosočtverce s jedním růžkem
na hlodavce
ptáky
vyčkávají taky

nebezpečný prudký jed
v zubech dlouhých spouští smrt

mnoho barev kombinací
v přírodě nás překvapí
na Balkáně jižně dál

Vlivem změny klimatu
máme růžky rovněž tu

Opatrnost budiž dána
respektujme revír hada
zázrak malby umění

úterý 27. listopadu 2018

Zlobivé kobylky: Václav Kovalčík, Zlín

Ty kobylky ale zlobí!

do misky skáčou rekord svůj zaplavat
pak zase na souši 
dotknou se žárovky horké a žhavé

Ty kobylky ale zlobí!

dokonce si troufají 
na agamu potají!

pondělí 26. listopadu 2018

To agamečky dělají: Václav Kovalčík, Zlín

Rozházejí ovoce spinkají v něm
Poničí rostlinky ještěří to dobrodružství
Hrabou v kůře i hlíně pro plazy také v ní spí
též na větvi spí
Kapičky vodičky jazýčkem přijímají
v nádobce se koupou relaxují když chtějí
Pod světélkem hřejícím a svítícím rády se sluní
někdy stín navštíví
S kobylkami a cvrčky si s láskou popovídají než je 
schlamstnou spapají 
To agamečky dělají mají rády život svůj




neděle 5. srpna 2018

Ekosystémy a teritoria nebezpečných organismů na Zemi


Změna klimatu znamená též změnu rozlohy biotopů nebezpečných živočichů, na což může "nic netušící" člověk doplatit.

U moří je to dosti časté, nic netušící introdukcí rovněž. Nebezpeční tvorové tak posouvají svá teritoria, kde by je třeba v minulém století nikdo nečekal. Proto ty útoky a nebezpečná setkání, která mají i další vedlejší příčiny a okolnosti.

Mnohdy však pomůže znát etologickou a ekologickou taktiku žijícího zvířete, u rostlin a hub jejich vlastnosti.

To neznamená ničit nebezpečné organismy za každou cenu, neboť vždycky platí zakládat a rozvíjet archivy poznatků dostupné veřejnosti, která by se měla vzdělávat v dané problematice. Navíc často nebezpečné organismy mohou sloužit k výrobě zázračných léků.

Změna klimatu tedy posouvá hranice, má na nebezpečné organismy ekosystémů vliv expanzivní, anebo ustupující - vymírající, a tak se veškerý proces života podobá chování améb v časové a teritoriální aktualizaci.

Václav Kovalčík, Zlín

pátek 29. prosince 2017

I zvířata mohou být hodná k lidem

V mnoha případech se často stává, že lidský tvor zaujímá přátelství k živým tvorům, neboť jsou přátelské vztahy opětovány, až se mi chce uvést výrok, že přátelství mezi lidmi a zvířaty jsou skvělým pozůstatkem „původního ráje.“


V mnoha případech tato přátelství fungují dokonce i s exotickými, dalo by se říci neobvyklými přesto zajímavými tvory. Dokonce mohou nastat zvířecí přátelství mezirodová a mezidruhová, právě to všechno by se mělo zkoumat daleko víc, abychom porozuměli všeobecné životní harmonii, která nám byla dána jako pozůstatek „původního ráje.“


Na škole jsem byl svědkem, že poplivali „odvážné“ tvrzení, o tom, že zvířata mají duši, stejně tak lidské bytosti – bohužel se dnešní svět staví nepřátelsky k životním zázrakům, vždyť jsou přednější především úpadky osobní a společenské v dějinách lidstva na Zemi.

Vždycky jsem chtěl zkoušet navazovat přátelství s živými tvory, starat se o ně, dokonce i s těmi exotičtějšími a neobvyklými, chtěl jsem etologicky bádat, navrátit se tak do „původního ráje,“ propagovat rovněž zázraky života na sociálních sítích, aby též virtuální svět posloužil všeobecnému dobru a harmonii.

Rád bych však navazoval další a další přátelství, ale jsem si vědom, že se musí začít od těch tolerantních a vděčných tvorů, nesmí se tak bádat bezhlavě, neboť naše bádající iniciativa může, zejména u nebezpečných druhů, přerůst ve vlastní zranění, anebo smrt.

Jsem toho názoru, že zvířata musejí nejprve vycítit, že je k nim člověk přátelský, jsou dokonce lepšími pamětníky a svědky než lidi, lépe a intenzivněji vnímají, co se děje, či chystá, v blízkosti i okolí. Dovedou upozornit na nástrahy a nebezpečí přírodního i civilizačního faktoru.

Jsou takovými přáteli, indikátory, dobrými rádci a společníky na pozemském světě, neboť plní poslání domnělého „původního ráje,“ proto je nesmíme zatracovat, ale respektovat jejich výskyt, chránit je a navazovat s nimi přátelský dialog.

Také jsem toho názoru, že svátky a tradice prožijeme nejlépe s živými tvory, i oni si zaslouží třeba vánoční dárek a k tomu přizpůsobenou sváteční hostinu.


Václav Kovalčík