pondělí 22. června 2015

Můj soutěžní sen



Ocitáme se na jedné školní akci, kde soutěžíme ve svých kuchařských a inteligentních dovednostech. Máme za úkol připravit co nejchutnější a nejoriginálnější jídlo, poté splnit několik kvízů. Bohužel nemám dost potravin, neboť byly dříve rozebrány, a tak míchám zelí s prejtem, abych vytvořil jakýsi náznak podivuhodného cukroví. Nic jiného mi nezbývá, také v dalších úkolech si nejsem jistý, protože byly rovněž rozebrány. 

A proto si přeji, aby tahle „komedie“ skončila! Náš pobyt se blíží k vytouženému konci. Na místě je dlouho očekávané vyhlášení výsledků. Mně už je to úplně jedno, jak to dopadne. Již se vidím v pohodlí svého domova.

Najednou mě neznámá síla dotáhne do areálu zkrachovalých železáren a oceláren. Vše je najednou na spadnutí. Beznadějně se procházím tímhle prostorem, ale nemohu odtud uniknout. Jakmile ujdu několik kilometrů, zkrachovalý podnik ne a ne zmizet. Jsem tedy v zajetí nebezpečného kouzla, které již pohltilo několik podnikatelů a podniků v naší zemi.
 
Václav Kovalčík

Žádné komentáře:

Okomentovat