Ocitám se na
posudkové komisi kvůli invalidnímu důchodu, jenže netuším, co se vlastně
chystá. S posudkáři si povídám o životě svém, zároveň vidím čistý bílý
papír, který je úplně prázdný již dlouhou dobu. Postupně však přibývají
písmenka a z nich slova a ze slov věty. Nakonec zjišťuji, že jsem o stupeň
zdráv. Z trojky jsem klesl na dvojku, což znamená docházení na Úřad práce.
Naštěstí zde
potkávám hodnou úřednici, jež má pro mě pochopení. Ochraňuje mě před
místními nástrahami. Pomáhá mi proplouvat nesnázemi. A tak společnými silami chystáme odvolání.
Kdoví, jak dopadne na okresní správě, tuší jedině Bůh.
Vycházím z jednoho
baru, na zemi nacházím zlaté, stříbrné a bronzové mince. Mám opravdovou radost
ze svého nálezu. Komu tak asi patří?
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat