úterý 2. února 2016

Můj pronásledovaný sen



Přišla světová válka a s ní mnohé křivdy nelidské a bestiální. Vyhnul jsem se transportu, utíkám do neznáma, jenže není kam. Procházím tržiště, dokonce kupuji třem zoufalým dětem zmrzlinu ze svých posledních úspor. Dobrý skutek nastal v době zlé. Utíkám, ale nemohu uniknout. Režim si mě přece najde, i když putuji od budovy k budově cestou necestou chaoticky do neznáma z naprostého zoufalství s jedinou touhou přežít.
 
Václav Kovalčík

Žádné komentáře:

Okomentovat