Strašilky zesnuly: Václav Kovalčík, Zlín

Zesnuly mi já to vím

strašilky australské

smutek žal v srdci bol

Třeba za svého života

vajíčka nakladly

do světa do světa!

Kéž bych mladé mohl míti

dnes slzy musím uroniti

Koloběh života nastal již staří věk

Jan Palach

Anotace: Je mi líto všech lidí, kteří se upálili v minulém i dnešním režimu.

Lidský život zmizel v ohni

je mi líto života

nechtěl bych svět opustit

v žáru kruté bolesti

Mohl si pořídit moudrého ještěra

agamičku vousatou

o niž by s láskou pečoval

pak by věřím šťastným byl

Vánoce po Mnichovu: Václav Kovalčík, Zlín

Mnichov zemi odnesl

národní duch poklesl

Vánoční sten deprese

z říše číhá agrese

Smutek zemi zotročil

s  tradicemi zatočil

Teď již mrzne krutý mráz!

Existence Církve československé husitské souvisí s existencí našeho národa

Popularita Církve československé v prvorepublikovém Československu stála na úrodné půdě, i když hrozilo, že s ní pravoslavná krize doslova otřese.

Za první republiky pravidelná velká účast na bohoslužbách, všude zájem o národní (federativní) církev v duchu pravdy, což byla alternativa pro těžce zkoušený národ, který pamatoval velmi zlé zkušenosti s předchozí habsburskou (militantní) nadvládou a politikou.

Když to tak shrnu napříč našimi moderními dějinami, tak dříve byla účast daleko větší, dále pak větší obětavost a zájem o dění v naší zemi.

„Dnes po roce 1989 a v novém tisíciletí se zakladatel naší církve ThDr. Karel Farský obrací v hrobě,“ když pohlédneme, jak dopadlo zejména Sčítání lidu 2011 pro Církev československou husitskou – velmi katastrofálně, doslova a do písmene „na zavření“ až k hrozbám zániku nejen téhle dříve populární instituce, ale i našeho národa, což hodnotím jako dvě spojité nádoby úzce související.

Místo aby Evropská unie pomáhala slušným lidem a pokojným vyznáním, tak hází na ně špínu, dokonce záměrně kope hrob našemu rozdělenému a rozeštvanému národu!

Dříve se lidé měli celkem rádi, dříve se vzájemně podporovali ve vlastenecké, sociální a kulturní činnosti, ale dnes žijeme v marasmu, který tady zasel chaotický režim, jenž si bohužel říká „demokracie!“

Proto problémy v našem školství, proto problémy v duchovní a sociální sféře, problémy v ulicích měst a obcích, mezi generacemi, v pracovní oblasti, podnikání, politice vnitrostátní a mezinárodní!

A tak naše církev a společnost vyžaduje reformy postavené na mravním základě v duchu pravdy, i když to zní na první pohled archaicky; přesto možný dokonalý systém, pokud k němu dospějeme, považuji za řešení všech problémů v našem státě i ve světě.

Vzájemná pomoc, respekt, podpora a porozumění musejí být stále aktuální, vlastně se musí říci celkově NE světovému zlu. Církev československá husitská musí žít, nikoliv směřovat k zániku.

Církev československá husitská musí mnohem intenzivněji pomáhat, dávat prostor všem generacím – ať už odborníkům, či laikům, aby byla nejen v tomhle tisíciletí oblíbená a populární. 

Václav Kovalčík

Dneska zavřeno, leguán sám!

Anotace: Báseň ve formě zpovědi ještě z Prvního Máje 2017...

Dneska zavřeno, leguán sám!

První Máj,

jenž smutek letos znamená,

i když slunce dívá se na osluněný dav!!

Tak se aspoň bav, světe můj lhostejný,

když jsi mě odepsal!!! 

Ne všichni studující jsou flákači!

Veřejné mínění o studujících a vysokých školách není vůbec slavné, zároveň se říká, že je současný systém rychlou produkcí do života nepoužitelných typů. Kam zmizel ten univerzitní zvuk v našem školství?

Dle zlých jazyků se propadl do neznáma, na studentstvo se hledí jako na flákače, kteří se schválně vyhýbají zaměstnání, když studují co nejdéle! Vystřídají třeba několik vysokých škol za svůj život!

Vždycky jsem byl a jsem pro kvalitní vzdělávání, dokonce jsem tehdy kandidoval do Akademického senátu, ale nebyl jsem zvolen, neboť jsem hájil zájmy svých spolužáků a dalších studentů. Prostě jsem měl názor, který nebyl pochopen. Nakonec jsem vystudoval, ale někdy přemýšlím, že bych mohl studovat dál. Láká mě to, jsem si toho vědom.

Ne všechno na univerzitách je košer. Vyskytují se zde také náladově problematičtí vyučující, kteří šikanují studující. Dokonce se uvedené případy řešily danou komisí!

To, co nám média servírují, je jen špičkou ledovce – ne všechno jest odhaleno. A proto bych studenty a studentky paušálně neobviňoval z celonárodního úpadku vzdělanosti, i když veřejnost křičí, aby se zavedlo školné. To je skutečný problém, který by ještě více prohloubil sociální rozdíly mezi rodinami studujících!

A proto razím názor – lépe se vzdělávat a kultivovat než dělat problémy. Tak by to mělo fungovat v našem státě, vždyť máme plno skvělých lidí, kteří jsou třeba dodnes anonymní, a to zcela zbytečně. Dnešní doba musí přát vzdělanosti a skutečně vzdělaným. Ne všichni studující jsou flákači! To je můj osobní názor.

 
Václav Kovalčík

Verše o lodi

když vidím loď na prodej

zapláču nyní

vzpomenu radosti v srdci mém bijícím

za lásku prožitou s nejbližší rodinou

vždy kalamáry byly podle gusta posvátného

stále jsem věrný moři aj moři

v dalekých krajích já myšlenky měl

prožil jsem nej - nejlepší paměti na konci světa

Němčina

Učím se něminu,

jednou tě pominu!

Drsná řeč i drsný mrav

zotročuje nás!

Učím se něminu,

soudný den neminu,

jak píše denní tisk!

Můj internátní sen

Je temná tma jako nikdy předtím v mém životě, který přežívám ve skromném internátu. Pociťuji jakousi bezmoc, i když bych se rád odstěhoval někam do nádherného místa, ale nemohu, neboť se cítím na všechno sám.

Mí zdejší bližní mi však rozmlouvají, že není ještě tak zle. Jen já to cítím úplně jinak. Začínám tedy chápat uvedené okolnosti, že je lepší žít pod nějakou střechou než trávit na ulici celý svůj život. A tak hraji se svými bližními alespoň společenské hry v čase nehostinném v našem státě ubohém.

 
Václav Kovalčík

Zničená víra

Zničí-li národ svoji víru, končí v pekle nelidském!

Národ, který si zničí svou víru, končí v utrpení nelidském!

Národ, který si zničí svou víru, pak končí v hnilobném rozkladu na skládce dějinné!

Národ, který si zničí svou víru, pak končí v útlaku nelidském!