Podobenství o hadím uštknutí: Václav Kovalčík, Zlín

Uštkl mě had

možná jedovatý

možná prudce i smrtelně

jedovatý

přitom nádherný

osudový

ten divý tvor

jenž bájnou Evu kdysi nalákal

ochutnat ten zrádný plod 

ze stromečku poznání!

Uštkl mě had

v exotickém kraji

a já možná najdu

nenajdu 

včas

pomoc

zdravotní či lékařskou!

Vyhrál jsi zatím 

tvorečku malebný

vyhrál jsi tedy

v exotické zemi 

očička Tvá uměním

životem i svědomím

a já vskutku přicházím

v posmrtný ráj i klid

kde bytostí pokoj mír

andělský ten dobra svět

louky štěstím kvetoucí

v nebesích dar nesoucí!

Léto: Václav Kovalčík, Zlín

Nejsou zde v ulicích českých a moravských

i když by mohli být ještěři stateční

leguáni zelení na tropy vždy stavění

V misce se koupe Agamečka moje

jen jedno světélko v teráriu svit

třicet stupňů stále má

ještěrka má vousatá

Proč nemáme vlastní moře

ve státě tropickém

pásma mírného?

Jistě by pomohlo přírodě nám

v pohodě prožívat nádherné léto

Třeba lužní lesy nížiny

dřevin prales výšiny

řek i jezer krajina

idylku mou vzpomíná

Jsme jen malý malý stát

ve vyprahlé poloze

kolony se ženou dál

Politici zničili

biosféru zemský ráj!

Předvánoční: Václav Kovalčík, Zlín

Hrozně mi je před Vánocemi, 

neboť minulost promítám, slavné to chvíle,

úspěchy milé, kdy Lesopark zářil,

byl ambasádou, nadějí pro lepší Náchod,

Zemi i svět.

Hrozně mi je před Vánocemi,

když církev na pozemském světě umírá,

nikdo ji nechce, je neatraktivní na první dojem,

na první dojem neláká lid.

Hrozně mi je před Vánocemi,

neznám budoucí ten věk,

musím však jíti cestou trnitou,

nejistou, skalnatou s dary svými,

které dosud ještě mám, s živými tvory,

přáteli, květenou, snad jednou objevím

zaslíbenou zemi pro nás všechny 

věrné, dobré, 

nechť věčným svátkem, rájem, pravdou jest. 

Uštknutí

Uštknul-li tě smrtelně jedovatý had,

tak se o tebe budou starat všichni plazi v životě posmrtném,

budou tvými věrnými přáteli, vždyť inspiraci nacházím

v pohádkách o zaslíbených rájích a věčných domovech.