V jedné moderní
budově, která pohltila barokní kostel, má probíhat casting soutěže X faktor. A
tak váhám, zda se mám se svým připraveným repertoárem ukázat před televizními
diváky České i Slovenské republiky.
Jednou se mi
chce, podruhé se mi nechce, neboť mám obavu, že můj projev nebude pochopen
porotou. Pomalu vcházím do moderní budovy, jenže se v ní objevuje portál barokního
kostela, v němž se děje něco hudebního.
Malé děti hrají
a zpívají, jde jim to, jak by řekl klasik, lidově vzhledem k věku. Lezu po
schodech na kůr, kde jsou zachovalé středně velké píšťalové varhany. Chci pozorovat
chování zdejší poroty.
Najednou se
kloužu upravenou stěnovou klouzačkou rovnou na řadu. Čím více se blížím k pódiu,
tím víc mám trému z obávané poroty! Nechci se dostat do hvězdné pěchoty!
To by byl můj drastický konec! Zároveň mám výčitky, že jsem zde nezkusil
štěstí, co se týče populární hudby!
Václav
Kovalčík