Ocitám se na
dosti vysokém jevišti, které se z neznámého důvodu pohybuje a hroutí. Mám
před diváky vystupovat, ale vůbec neznám text. Jsem tedy na řadě, a tak
improvizuji slovem i zpěvem. Publikum je nadšené, spoluherci v šoku, ale
přesto se daří udržet operní děj.
Jeviště se opět
hýbe, připomíná vlnité moře, které se v tropickém duchu bouří a bouří.
Právě sejmulo operní děj, a tak po hbitém rámusu nastalo hrobové ticho.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat