pátek 8. července 2016

Bohatství versus chudoba v našem státě!



Bohatství versus chudoba, média a zdroje se bijí proti sobě - řeč je tedy o materiální situaci občanů naší země, která se v post-sametovém období potýká s rozkrádáním, jež následně vede do obrovských dluhů! 

Podle sdělovacích prostředků jsme jednou na tom skvěle, podruhé zas neblaze až pochmurně. Obrovský počet lidí bez domova a na okraji chudoby jest v naší vlasti, jež trpí špatným politickým a ekonomickým vedením!

Na druhé straně je menší procento velmi bohatých, což znamená, že se nůžky mezi bohatstvím a chudobou prudce rozevírají v našich končinách. Soudného člověka naštvou vysoké preference politických stran (dle průzkumů), které to dovádí až do samotného státního bankrotu, i když je v „éteru“ zakázáno o tom mluvit a psát, aby nás mocní jednoho dne „nepokousali!“

Hlavně že na ekonomické migranty peníze jsou, ale na chudé rodiny většinové společnosti peníze nejsou! Přitom mediální preference na objednávku melou dál svou zhoubnou píseň! Jsem toho názoru, že se musí kompletně změnit politická situace k lepšímu, aby se zabránilo „věčnému“ tyranizování majoritní společnosti!

Jsme v demokracii, ale současná demokracie funguje jen pro vyvolené! Existuje dvojí metr práva a spravedlnosti, což pokládám za velmi špatné! Současný režim by se měl stydět za obrovská procenta chudých a zubožených lidí! 

Často čtu o tom, jak fungoval socialismus před listopadem 1989. Právě zde bylo nájemné mnohem snesitelnější, navíc si lidé mohli pořídit své vlastní bydlení za výhodnou (důstojnou) státní půjčku. Vodné a poplatky za energie cenově nízké, stejně tak výlety za kulturou apod. Mzdy zas přijatelné v poměru k domácím výdajům.

Dnes je situace opačná - nevinní lidé končívají na ulici, exekutoři řádí ve velkém, bydlení je předražené, stejně tak poplatky za vodu a energie! Již to není ten „nenáviděný“ socialismus, ale krutý mnohdy „obdivovaný“ kapitalismus, jenž drancuje ve velkém!

Poučme se tedy z dějin, vyzdvihněme a propagujme to nejlepší, co fungovalo ve prospěch občanské společnosti. Nechtějme býti otroky narychlo postavených montoven a supermarketů. Nenechme se vykořisťovat zahraničními „zlatokopy.“

Navraťme „ztracený“ peněžitý tok zpátky do státního rozpočtu, aby bylo na pomoc skutečně potřebným a další rozumné investice. Nechť je vzdělání a poctivá práce za slušnou mzdu devizou našeho státu. Harmonické rodiny musejí být buňkami společnosti v našem státě.

Václav Kovalčík

Žádné komentáře:

Okomentovat