Chytré mobily, sociální sítě a reálný svět: Václav Kovalčík, srpen 2023, Zlín

 

Agiho škola přírody: Václav Kovalčík, Zlín

Ještěřím svým životem

žije si Agi tak

jako agama vousatá 

z daleké Austrálie 

Lidskost a péči 

vnímá dráček můj 

Agimáček pochválí 

Očičkama zamrká

na znamení 

pojďme ven

když slunce letní 

hřeje nám! 

Též se můj hodný Agi 

doma 

na koberci proběhne 

velmi rád

proběhne 

Do školy přírody 

Agimáček chodí 

do školy přírody 

instinktů vzdělání 

radosti a pohody

S námi se promítá 

osud náš společný 

s Agičkem žít 

Můj odložený sen

Anotace: "O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se na chvíli návratu domů z mých studií, zároveň se mi zde z pátku na sobotu zdá velmi zajímavý a poučný sen." 

Uběhl jeden z vyučovacích týdnů na jedné univerzitě. Právě se ocitám v mrazivém prosincovém čase. Absolvoval jsem dalekou zimní cestu, abych prožil víkend doma s rodinou, jen toho učení se za týden navalilo ještě více.

Ocitám před vchodovými dveřmi, které odemykám, abych se dostal do našeho bytu. Historická památka Husova sboru v Náchodě se kříží s ostravskou Kmetskou 18 - adresou mého dětství.

Kdoví jestli stihnu něco v sobotu pro tu školu a své vzdělání udělat. Je pozdní mrazivá zimní noc, a já možná zaspím následující víkendový den, a učení půjde někam do neznáma!

Zdá se mi totiž sen, že se neznámé děti při výuce hudební nauky zároveň učí potravinové soběstačnosti. Učí se, jak zužitkovat úrodu, zavařovat ovoce a zeleninu, dále různé výtečné recepty domácích jídel, i když skromných.

Jak už to bývá, asi jsem prospal, vlastně zaspal, i sobotní den, a učení a příprava na následující týden do školy šly do kytek! Co teď? Ještě zbývá neděle, kterou si nechci nechat pokazit. A co teprve pondělí?

Václav Kovalčík, Zlín

Nejen čuměním do chytrého mobilu a sociálních sítí jest člověk živ

Nechť jsou chytré mobily používány pro vzdělávání, zdravovědu, konstruktivní práci, osvětu a šíření dobra. Aby měly takový význam, je třeba k tomu vést děti a mladé lidi. Nesmějí se zneužívat z hlediska šikany a kriminality v naší zemi i okolním světě.

Mnohdy platí ve 21. století již osvědčené rčení: Chytrý mobil jest nejen dobrý sluha, ale zlý pán - stejně tak internet a sociální sítě.

Jsem toho názoru, že je třeba zdravě vyvážit reálný a virtuální svět.

Pak by děti a mladí lidé netrpěli depresemi a dalšími psychickými nemocemi. 

Životy lidí nesmějí být zkažené tímto fenoménem a umělou inteligencí. 

Obdivuji však lidi, kteří dokážou tvořit opravdové hodnoty, nejsou zmanipulováni, šíří zároveň dobro a osvětu, zároveň propagují přírodu a zdravé umění, též reálně a internetově pomáhají občanům. Nepodléhají "toxickým trendům."

Z takových osvícenců by si děti a mladí lidé měli vzít příklad. Nejen čuměním do chytrého mobilu a sociálních sítí jest člověk živ. 

Václav Kovalčík, Zlín      

Fenomén "cine:" Václav Kovalčík, Zlín

Učením plyne

fenomén "cine!"

Studenti a studentky 

pojídají ve vatě 

oplateček iluzí

mívají strach chybovat

Životem jest škola měkká

kohouteček s pláčem kvoká:

(vz)dělání dnes upadá!

Lidské nitro mnoha poctivých povolání

Člověk může mít ve svém nitru ohledně dobra mnoho poctivých povolání, jenže počítání vše na tituly, mamon a peníze degradují dobrého člověka jako takového ohledně vnímání ze strany pozemského světa. 

Někdo zas může býti vzdělaný, že si všechno najde na internetu a přímo zrealizuje. Někdo je zase skvělý umělec, ale těžko vyhraje nějakou amatérskou i prestižní soutěž. Někdo dává lidem cenné rady do života, pomáhá svým bližním, ale není titulovaným lékařem, psychologem, teologem, učitelem atd.!

Dneska se na dobrovolnictví pohlíží jako na povolání neatraktivní. Těmito předsudky trpí lidé, kteří chtějí šířit dobro a osvětu za každého režimu. Nemají zrovna ministerské a poslanecké platy, jen tu touhu vynikat, přijmout přívětivou a hřejivou slovní kritiku, ale mnohdy se děje úplný opak!

V současnosti se už nehraje bez titulů, diplomů, mamonu a majetnických sklonů za každou cenu. I láska se vytrácí v tomto krizovém století a prokletí! 

V naší zemi bohužel panuje fenomén - získejme vysokoškoláka a středoškoláka za každou cenu, vždyť jsou na to štědré příspěvky! Pak je málo řemeslníků, jsou přehlcené zakázky a objednávky na několik měsíců i let dopředu!

Náš stát trpí krizí, protože si nedovede vážit dobrovolníků a pracujících; dobrých, poctivých a obyčejných lidí. To, co bylo zaseto profesně, je nyní trpce sklízeno ve formě kyselých plodů. 

Díváme se na profily a tváře lidí jen tak povrchně, ale do hloubky vůbec nevidíme. I když je člověk "na částečné cestě" vynikat v povolání, tak společnost často hledí na něj jako na nedovzdělaného, přestože platí, že lidská bytost se má celoživotně vzdělávat. Jsem toho názoru, že i to "amatérství" v dobrém a poctivém by se mělo v životě každého z nás počítat.

Václav Kovalčík, Zlín

Problémy

Existuje názor 

myšlenka

že nelze uniknout

když máme problém

ani se nedá

neboť náš svět

jest

záměrně i cíleně

globalizován

Problémy řešme včas

aby nepohltily

nesežraly jednoho dne nás!

Cviko

Máme ještě další cviko!

Studenti cvikají

budoucnost ví to!

Studenti putují

k poznání vstříc!

Naše školství: Václav Kovalčík, Zlín

Zaostalé děcko

bifluje se všecko 

Bifluje se přehnaně

zdraví končí na hraně

Poté padne za hranou

s generací prohranou

Žádný zájem

žádný sport!

V troskách osud

Zločin!

Mord!

Pro Agiho: Václav Kovalčík, Zlín

Pro Agiho kobylka

sčítání i malá násobilka

Pro Agiho kobylky

Zophobasy cvrčky

Pro Agiho krmný hmyz

ať se ještěr baví víc

Pro Agiho množiny

vzdělání styl rodiny

Můj "propadlírnový" sen

Anotace: "O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se školství a vzdělávání, též alternativního vlastního osudu."

Jest podvečer před prvním zářím, a já se ocitám v osvětlené kuchyni, kterou obdařily paprsky zapadajícího slunce. Paprsky letní se odrážejí od sklenic zavařeného ovoce a zeleniny. Zásob je opravdu hodně, k tomu harmonie, romance, nostalgie a nálada smíření.

Ocitám se zde před osudovým okamžikem zopakovat si vyšší část studia víceletého gymnázia, neboť jsem neudělal test z analytické geometrie. Paradoxem je, že jsem kdysi dávno odmaturoval, dokonce vystudoval univerzitu, ale to už je minulost, dávno zapomenutá pravda pojídána nemilosrdným časem.

Ve své mysli detailně analyzuji, jaký asi bude nový kolektiv spolužáků a spolužaček. Dlouho odkládám nápravnou školní docházku.

Ocitám se tedy v jednom kolejním pokoji, jenž se podobá holobytu, a to s lidmi, kteří mají podobnou zkušenost z propadnutí. Ne nadarmo se mu říká "propadlírna." 

Zdejší jsou mladší než já. Raději zůstávají "v jistém" holobytu, než aby statečně a odhodlaně opakovali ročník na gymnáziu. Spolu si povídáme jen tak o životě, jak to vidíme, co nás asi čeká apod.

Už mě to přestává bavit, a tak definitivně odcházím z holobytu, abych mohl svou chybu úspěšně napravit, jenže jsem zmeškal několik dnů od začátku školního roku. 

Vcházím do pracovny ředitele gymnázia, abych mu sdělil své rozhodnutí setrvat na škole. Moc nebyl ze mě nadšen, byl dost arogantní a neústupný, dokonce mě vyhnal ze své pracovny.

Pak vcházím do kabinetu českého jazyka a literatury, jen tam mají zatím se mnou soucit. Dokonce mi napsali omluvenku pro nepříjemného ředitele školy. Mám skutečné štěstí v neštěstí.

Pořád se ve mně promítají představy o budoucích spolužácích a spolužačkách, až se jako starý těžce zkoušený člověk stydím navrátit do dřívějších let.

Mám spoustu rad do života, jež jsem získal z kabinetu českého jazyka a literatury. Hledám učebnu septimy, ale nemohu ji vůbec najít, až mi jedna mladá profesorka ukáže ten správný směr. Konečně brána s velkým nápisem VII B!

Vcházím dovnitř. Panuje zde velmi bujará nálada hospodského typu. Učebna se podobá anglickému pohostinství. Spolužáci a spolužačky mého věku, žádní mladí lidé, takže se mé představy úplně rozplynuly jako vždycky. Místní přátelské společenství se nestresuje a nestará. 

Čepuje se zde lahodné pivo, kouří kubánské doutníky. Maturita - nematurita, přesto cítím, že společně dokážeme svými znalostmi a schopnostmi oslnit jakoukoliv komisi, i toho arogantního a nepříjemného ředitele.

Václav Kovalčík, Zlín

O matematice i našem životě: Václav Kovalčík, Zlín

 Jak je to s těmi nejen matematickými příklady?

Na počátku jsou řešitelné s jedním řešením

Následně zas mohou být s dvěma i vícero řešeními

Někdy nás odkazují do nekonečna kladného i záporného

Jindy nemají vůbec řešení

Jindy vychází nula nuloucí

anebo se motáme v iracionálních periodách

Někdy se můžeme podělit např. o úrodu hrušek 

se svými přáteli 

Tak co s tím? 

Takový jest život náš i život tajemný

Můj průmyslový sen

Anotace: "O mém nedávném snu, který se mi zdál v oblasti školství průmyslového charakteru, který byl velmi drsný. Týká se osudového předmětu informatika a výpočetní technika a mezilidských vztahů ve školství."

Jaký to nádherný pocit býti na chvíli mimo průmyslovku, i když v nemoci, zároveň se oprostit od každodenního stresu! 

Léčil jsem se, relaxoval, odpočíval, navštěvoval přátele a kamarády mých rodičů, seznamoval se, měl konečně svůj vysněný lásky vztah. 

Jest skutečná krása takto v pohodě žít, i když netuším, jaká budoucnost mě čeká obrácením o sto osmdesát stupňů! 

Dosud jsem byl výborným žákem, pokladem všem profesorkám a profesorům na škole, vzorem pro ideální a kvalitní mezilidské vztahy.

Nastává den, kdy vcházím po své rekonvalescenci do průmyslovky, abych pokračoval ve svém skvěle vyšlápnutém studiu. Přicházím zároveň s příchodem profesorky z chemie na laboratorní práce. 

Hodina jest idylická, i když teď začínám zničehonic vyplňovat zadání příkladu. Tvořím různé modely, struktury, vzorce, počítám iniciativně množství daných látek v chemických reakcích i po reakcích.

"Z takového pilného studenta si vezměte příklad, " zní před celou laboratorní skupinou. Mě ten pochvalný projev opět těší, též motivuje do dalších úspěchů, takže chemie úplně v pohodě, i kdybych měl oči zavřené.

Následující dvouhodina informatiky je mnohem horší. Do třídy vchází mladý profesor, který nejprve napůl vysvětluje novou látku, poté nám zadává úkoly na zbývající čas, aby si mohl dělat něco svého, soukromého. 

Dělám své úkoly opět s nadšením, jde to celkem dobře, ale stala se mi nehoda u jednoho stroje, neboť se mi rozlila nějaká barva, asi z průmyslového toneru. Rozlitou barvu se snažím uklidit uklízecím strojem, také dokončit své úkoly, ale informatik na mě začíná řvát.

"Co jsi měl správně dělat? Nesplnil jsi zadání, úplně jsi podělal dvouhodinový úkol! Tentokrát žádné plusové body za dnešek, ale půjdeš hezky do mínusu!"

Já na to: "Pane profesore, byl jsem doma, neboť jsem byl nemocen, zároveň z rodinných důvodů."

"To mě nezajímá, já to mnohokrát vysvětloval, tohle jsou úplné základy! Dneska mínus 40 bodů!"

O přestávce jdu do kabinetu informatiky, abych mu vše diplomaticky a slušně vysvětlil. 

"Vždycky jsem, pane profesore, chtěl dělat všechno nejlepší úplně nejlépe, tohle jsem si od Vás vůbec nezasloužil!"

Informatik začal na mě sprostě řvát. "Co si to dovoluješ, ty zmetku, šprte šplhounský, marasme, hnuse prolezlý klientelismem na této škole. Já ti jako ostatní na to neskočím. U mě jsi to dnes nesplnil, takže čau!"

Já na to: "Ale splnil, snažil jsem se svou chybu napravit. Asi jste si toho vůbec nevšimnul. Vaše vyučovací metody jsou velmi tristní a ubohé! Nezasloužím si tohle zacházení a ponížení!"

"Já tě nejen zničím, ale zlikviduji!" On na mou obhajobu. "U mě neprolezeš, i kdybys měl ve všech předmětech samé jedničky, já ti ten život zavařím, že se z toho rovnou poděláš!"

Vypadá velmi zničeně, probíhá další vyučovací hodina, tentokrát dalšího předmětu na průmyslovce, jen já se s ním hádám pořád v kabinetu. Zlý informatik začíná býti ještě více vzteklejší a podrážděnější. 

"Vypadni, mazej pryč, a už neotravuj, ty užitečný idiote!"

A já ze strachu rychle běžím chodbou na rozcestí v interiéru školy, abych se schoval před jeho hněvem. V duchu si říkám: možná že ho opustila žena, možná že se opil, prohrál peníze, užívá drogy, někdo mu něco v životě špatného udělal, tak si vylil svůj vztek na mně! 

Já jsem z toho konfliktu úplně morálně paralyzován, že už další vyučovací hodiny ani celé studium vůbec nedám. V duchu si říkám něco nekřesťanského (ať už raději není), zároveň něco křesťanského, ať se to všechno dle Boží pravdy a spravedlnosti rozumně vysvětlí a opět zlepší v mezilidských vztazích.

Václav Kovalčík, Zlín

Anekdota o výhře a národech: Václav Kovalčík, Zlín

Bílému komise, porota, říká: Ty to nevyhraješ, nemáš právo nikdy vyhrát!

Černému komise, porota, v jiné zemi rovněž říká: Ty to nevyhraješ, nemáš právo nikdy vyhrát!

Žlutému komise, porota, v jiné zemi rovněž říká: Ty to nevyhraješ, nemáš právo nikdy vyhrát!

Člověku jiné barvy komise, porota, v jiné zemi rovněž říká: Ty to nevyhraješ, nemáš právo nikdy vyhrát!

Všem slušným lidem různých pletí říká dnešní krizí svět: Vy to nevyhrajete, nemáte právo nikdy vyhrát!

Poučení:

Nenechme se tím všichni slušní lidé ze všech koutů světa zastrašit. Dohromady máme právo vyhrát, zvítězit, zachránit a změnit svět k lepšímu ve jménu slušnosti, kvalitních mezilidských vztahů i životního prostředí.

Pro lepší školství: Václav Kovalčík, Zlín

 Anotace: "Verše jako má reakce na závažné případy v oblasti školství."

Jak se zachází

s našimi dětmi

od mala 

hrůza šok!

Prvňáčkům život

komplikován v dnešní době již!

Harmonie není

vzdělání se plení!

Nešťastné osudy svědectvím

žalostným svědectvím jsou!

Kam až zajde systém školství

prohnilé školství

šikana tvrdá

na účet bezmocných!?

Možná přijde změna lepší

svěží vítr doufejme

je to v lidech o lidech

snad se dětí moudrý ujme

ukáže cestu 

životní jim

Sen býti veterinářem anebo

profesí jinou poctivou

Kéž děti najdou smysl cit

kvalitně a pílí žít

ve vlídném čase

který přeji dobrým lidem všem

nejvíce ze srdce mého

soucitného

Můj nezvolený sen

Anotace: "O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se možná budoucí prosperity Ostravy a naší republiky, a to výskytem nekonečného výběru životních cest, zázemí, možností, oborů, technologií a inovací."

Ostrava se opět zbavila chudoby, žije v prosperitě a blahobytu, dokonce zdejší železárny připomínají žhavá slunce všemožných vědeckých objevů a inovací, takže místní již dávno netrpí krizemi hospodářskými, energetickými, zdravotními a bytovými. K tomu rozmanitá zeleň kontrastuje s nádhernými stavbami a obydlími. 

Ocitám se v jednom moderním krytém bazénu, zároveň si prohlížím tlustý katalog všemožných vysokoškolských oborů. Listuji, listuji, pořád nacházím jejich velmi inovativní a kreativní názvy. Nevím si tedy rady, do čeho jít. Všude samá nabídka, bohatý výběr a luxus. Veterinární fakulta připadá jako úvodní úvaha, ale ty ostatní profese - na ně by stačilo možná několik mých životů, abych to absolvoval.

A tak jsem úplně bezradný, neboť neznám svou budoucnost, ani budoucí kariéru i mezilidské vztahy. Ležím na okraji bazénu, usínám, příručka z mé ruky padá do vody až na jeho dno. 

Václav Kovalčík, Zlín  

Současné vzdělávání je znehodnoceno! Václav Kovalčík, Zlín

Aféry kolem akademických titulů a státních maturit z našeho vzdělávacího systému dělají  znehodnocený paskvil, což poškozuje studující, vyučující a náš stát. To všechno vzniklo z chybného přesvědčení, že řemeslo a učební obor smrdí, tak se mnoho lidí hrnulo na maturitní obory jen z důvodu získání perspektivního povolání, ale pak došlo k masové kumulaci, a tak se stala i maturita devalvovaným (znehodnoceným) stupněm vzdělání, když připočítáme podvody a nešvary vzdělávacího systému. 

Taktéž se akademické tituly  potýkají s devalvací (znehodnocením). Celkově je znehodnoceno: bez kvalifikace, s řemeslem, s maturitou, s akademickým titulem, právě ty příslušné diplomy v dnešní době mohou absolventi devalvovaného vzdělávacího systému "rovnou spálit!"

Již uvedený stav našeho školství v rozkladu nás vůbec netěší, neboť nezbývá nic jiného než stále přihlížet expandujícímu marasmu. Ideální by bylo se nepovyšovat, ani neponižovat ve vzdělávací a pracovní sféře. Školství by mělo být motivováno pro šťastný život a prosperující stát, též musí být spravedlivé.

Nejedná se o plané řeči, ale dokonalosti mistra, který zodpovědně vzdělává své žáky k dokonalosti. Možnost vybrat si obor k obrazu a talentu svému by měla být samozřejmostí. Základní školství  musí naučit žáka - podle J. A. Komenského, číst, psát počítat, čestným a poctivým být. 

To střední by mělo rozvíjet hlubší chápání humanitní a přírodovědecké, vysoké (univerzitní) pak ještě hlubší chápání humanitní a přírodovědecké, což se rovná konkrétnímu směru. Učební obor, případně maturitní, univerzitní by měl místo hyper-přehnaného biflování zajistit výrazný díl praxe v daném oboru.

A teď bych se chtěl vyjádřit k těm státním maturitám, které je třeba reformovat. Měly by obsahovat většinu praktických "potřebných" úloh ze života, maturanti by si vybrali cizí jazyk, anebo matematiku. Z českého jazyka by psali opět praktické "potřebné"  úlohy + slohovou práci na zadané téma. 

Ústní zkouška by byla ze stanovených předmětů a zvolených předmětů. Zkoušky ústní a písemné by hodnotili přísedící z daného kraje, slohovou práci vyučující z českého jazyka dané střední školy.

U oborových středních škol, učilišť, konzervatoří by maturita byla přizpůsobena vzdělávacímu směru. Možný by byl i učební směr zakončený praktickou učební zkouškou, kde by se počítalo ihned s nástupem do zaměstnání.

Často se setkáváme s národním problémem českých podprůměrných mezd v Evropské unii, který je třeba uměle vyřešit a narovnat do evropské výše, aby to naše vzdělávání nebylo již devalvováno (znehodnocené), ale abychom byli hrdí na svou vzkvétající zemi i vlastní životy - individuálně i společně.

Václav Kovalčík, Zlín

Dnešní studující se likvidují svou hloupostí a naivitou!

Dnešní studenti a studentky se zbytečně obětují za zhoubnou pravici, která si demokracii vykládá podle svého. Dnešní studenti a studentky tak demonstrují pro utahování opasků v našem rozkradeném, zadluženém a okleštěném státě, nemají vůbec pocit sebezáchovy, cti a obětavosti, když hanobí pomoc skutečně znevýhodněným, také postupují proti důchodcům a střední generaci.

Oni sice, dle zpráv, požadují super-úroveň vzdělání a vzdělanosti, ale sociální jistoty, kvalita života a zázemí jsou jim úplně cizí, proto demonstrující studenti a studentky fungují jako dlouhá ruka ekonomické mafie, která tenhle stát vytunelovala, zubožila, zadlužila, zotročila a rozkradla.

Kdyby chtěli všechny oblasti ve státě mnohem lepší, tak by to bylo v pořádku, ale tzv. studující jdou proti sobě právě podporou ekonomické mafie, jež nadále ubližuje nevinným lidem!

Kdybych měl tu možnost reprezentovat studující, tak bych po současném režimu požadoval bezpečí, sociální jistoty, dostupné zdravotnictví, méně byrokracie, správně fungující politiku a rezorty, snadnou dostupnost bydlení, vzdělávání, svobodu projevu, kvalitní životní prostředí, nezaujatou kulturu a sdělovací prostředky, důstojnost lidství, možnost cestovat; snadno, bezpečně a poctivě pracovat, podnikat atd.

Jenže oni to nechtějí, když netuší a nevědí, do čeho vlastně jdou. Je mi jich líto, když se také stávají oběťmi obchodování s bílým masem a prostituce!

Kdybych byl v politice, tak bych jednal dle svědomí pro důstojnost a bezpečí občanů této země a kvalitu životního prostředí, i když bych byl zaujatými veřejnoprávními médii pošpiněn a rovnou považován za extrémistu, populistu a další "nechutné" přívlastky a nálepky!

Václav Kovalčík, Zlín

Floxy

Květinová očička když floxy hrají hmyzí zrak.

Nechť mají se líp červené květy horkého léta,

složený vid, barvité kopečky akorát šance zde,

věnuj se lásce své, trvalko nádherná.

Letní kostelíček

Kostelíček svatý stánek Boží loď

toť země chrám

vyznání styl požehnán

Poutníky nebolí romance krajiny

tradice okolí

ptactva zpěv ten sklizní ruch

hle kostelíček radost má

že prožili jsme lásky léto

ve svátostech neodkvetlo

hojnost míru nabízí