Drastické exekuce za drobné nedoplatky, nákladné rozvody, naletění na reálné a virtuální podvody, zakleknutí poctivých firem; narkomanství, alkohol v rodinách; předražené nájmy, voda a energie; "zlatokopectví", smrt blízkého, samota, invalidita, psychické nemoci, pochybné prodeje nemovitostí, vydědění , domácí násilí, odchody z dětských domovů atd.
Máme tady dokonce bezdomovectví pracujících, kteří nemají peníze na zaplacení předraženého nájemného a energií, a tak "přežívají" na ulici.
Jsou tedy bezdomovci a bezdomovci. Někteří si to zavinili sami, jiní se dostali do bezdomovectví ne vlastní vinou.
Okolnosti stát se bezdomovcem jsou mnohdy drastické. Člověk zároveň ztrácí motivaci něco se sebou udělat, nějak obstát, vrátit se do běžného života.
Bezdomovci se rovněž stávají lidé vzdělaní, často neprůbojní, anebo bez dostatečného vzdělání. Také se bezdomovci stávají lidé, kteří "kašlou" na všechno, zároveň dennodenně ubližují kolemjdoucím.
V životě každého z nás je totiž mnoho nástrah a pastí, do nichž často lidé padají. Mnohdy mám pocit, že zákony nejsou pro lidi, ale proti lidem, dalo by se říci proti harmonické společnosti a státu na politickou objednávku mocných.
A proto buďme tedy společností, která vyžaduje dodržování základních morálních pravidel, kvalitní zákony a jejich vymahatelnost.
Bez nich to nepůjde dostat mezilidské vztahy celkově do povědomí slušnosti, adresné solidarity, pracovitosti, osvěty, prosperity a píle.
Nechť tedy lidem bez domova pomáhají nadále potravinové banky a k tomu určené neziskové organizace.
Václav Kovalčík, Zlín
