Měl jsem já v dětství mém
Ferdíčka papouška
a ten mi povídal
klábosil do ouška
v přátelském duchu
koupal se velmi rád
též proletěl se
je to tak
Vzpomínám já na jazyk český
cvičení řečnické
na gymnáziu Biskupském
Mnohdy jsem později
do školy chodíval
se zvoněním v přesný čas
Papoušek Ferda ráno mi zazpíval
trylkoval do ouška
písničku ptačí svou
Blíží se konec druhého pololetí, a já se nacházím ve strachu z propadnutí a opakování ročníku!
Bohužel matematika mi dává víc a víc zabrat. Místní gymnázium postupně ztrácí své budovy a vybavení. Je jich stále míň a míň, neboť to všechno požírá alternativní čas.
Zároveň deštivé počasí zavlažuje okolní zahrady, jen ten pocit z propadnutí ve mně trvá.
A tak mám ze závěrečné písemné práce směšných 17 bodů ze sta. Už to prostě nedávám, jen čekám na ortel ve formě propadnutí.
Na závěr školního roku se na mém vysvědčení objevila čtyřka z matematiky. Zázrak přišel čtyři minuty po dvanácté, tak tak jsem prolezl! Díky!
Václav Kovalčík, Zlín
Anotace: "Mnozí žáci a studenti se mnohdy obávají vnést dotaz na něco, mají asi strach a trému, anebo z jiných důvodů, často tragických až patologických."
Kdysi dávno jsme v našem dětském věku navštívili hvězdárnu a planetárium. Zhlédli nádherné snímky vesmírných planet, souhvězdí a galaxií. Místní zaměstnanci nám vyprávěli o pokročilé vědě a technice. Ukázali nám zdejší přístroje a vybavení.
Všechno příjemné, ale děti se polohlasitě bavily, byly mírně až středně nezvladatelné. Jen já jsem tu krásu vesmíru vnímal, a plnými doušky naslouchal každému slovu přednášejících pracovníků hvězdárny a planetária. Pak to skončilo, a nastalo zúčtování. "Máte nějaké dotazy?" Zeptala se jedna přednášející. Všichni mlčeli, báli se zeptat na něco, mezi dětmi strach z posměchu a šikany ze strany ostatních spolužáků!
Nastalo a trvalo dlouhé hrobové ticho! Paní profesorka fyziky Junová zadala všem napsat referát, o čem se prostě tady ty bojácné a zlobivé děti dozvěděly. Též já spadl do náruče strachu zeptat se na něco ohledně vesmíru, i když jsem byl hodný a vnímavý. Byl to možná domácí úkol přínosný, ale strávit nad tím doma následující celé odpoledne a večer po vyučování se mi opravdu nechtělo! A proto platí moudrý výrok: Líná huba, žádné dotazy, referát pro všechny úplně jistý.
A proto kolektivní vina dokáže být "sviňa!"
Václav Kovalčík, Zlín
Vzpomínám dnes
z gymplu dávno
honil já jsem Bi-Cha
známo
seminář já studoval
Bi-Cha jsem si budoval
Pak došlo bohužel ke změně
Bi-Cha já zahodil
kvůli mé proměně
Chtěl jsem já zníti
ve Sněmovně šťastným býti
Bich mě kopnul
nevím kam
veterinu nedělám!
Ve Sněmovně stejně nejsem
Nostalgií vzpomínám!
Jsem já durak
dobře vím
pohádku vám nepovím!
Jak je to s těmi nejen matematickými příklady?
Na počátku jsou řešitelné s jedním řešením
Následně zas mohou být s dvěma i vícero řešeními
Někdy nás odkazují do nekonečna kladného i záporného
Jindy nemají vůbec řešení
Jindy vychází nula nuloucí
anebo se motáme v iracionálních periodách
Někdy se můžeme podělit např. o úrodu hrušek
se svými přáteli
Tak co s tím?
Takový jest život náš i život tajemný
Anotace: O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se mého alternativního životopisu ohledně vzdělávání a školství, vlastních existencionálních pocitů a obav ze selhání, chyb a omylů.
Návštěva i absolvování záhadného gymnázia je pro mě další výzvou, ale ne a ne se odhodlat. Je září, ze strachu a obav oddaluji již slíbenou docházku. Stále se ocitám v nejistotě, zda jít odvážnou cestou, anebo se na to rovnou, s prominutím, vykašlat.
Čas proniká babím létem, až se dostávám do období podzimních a zimních dešťů. Jednou se odhodlám jít do záhadné školy, nemohu však najít tu ideální místnost a třídu, od níž bych se odrazil ze své apatie a rezignovanosti.
Zjišťuji, že mám aktuálně před sebou buď laboratorní cvičení z fyziky, anebo chemie. Vstupuji do dveří, kde probíhá laboratorní cvičení z chemie. Ve třídě nádherné a milé dívky, až lituji, že jsem školu nenavštěvoval ihned od prvního září.
Něco je na tom divného, když laboratorní práce připomíná jakýsi podpůrný dialog. Všichni vyplňují dnešní protokol. Když si někdo neví rady, tak paní profesorka Sucháčková radí odborně a empaticky. Všude přátelská atmosféra. Proč jsem tohle gymnázium nenavštěvoval dřív? Bál jsem se totiž svých chyb a omylů!
Venku střídavý sníh a déšť, a já lítám jako ti ptáci v korunách stromů, zároveň hledím do oken gymnázia, které lépe a mnohem zodpovědněji připravuje zdejší studující na budoucí vysokoškolské studium a následnou kariéru než kdysi dávno – ani nepamatuji.
Václav Kovalčík, Zlín
