Vítejme v Evangeliu

Vítejme v radostné a moudré zvěsti. Vítejme v nelehkém životě křesťana. Všude jsou nástrahy, pasti a léčky. V různých prostředích a „časoprostorech“ je Evangelium čteno a zvěstováno. V našich chrámech se dozvídáme, jak máme ve skutečnosti postupovat a čeho se vyvarovat.

O tom je koneckonců svět, jehož realita se nám zdá být příliš krutá. Nastavujeme „tvář,“ abychom přijali hmatatelné i nehmatatelné facky. Souhlasíme-li s obsahem Evangelia, pak si dovedeme organizovat svůj život dle Božího scénáře.

Dětem čteme zejména zajímavé a poutavé části. Zde dochází k upevnění morálních postojů, což je přínosem pro kvalitu života našich ratolestí. Právě Evangelium nám připomíná sváteční události, které v současnosti oslavujeme.

Harmonický i neharmonický je život Ježíše Krista. Záleží však, jak na problematiku nahlížíme. Poetický je příchod třech králů. Nebezpečím pro Božího Syna je závistivý Herodes. Pronásledovaná Boží rodina tak utíká do Egypta.

Zázraky jsou populární části Evangelia. Materiálno namítne, že se tak stalo díky fyzikálním, chemickým a meteorologickým jevům. Věřící praví, že to byly zázračné a výjimečné události.  

Velmi smutné je Velkopáteční období. Bičování a ukřižování Božího Syna je aktuálně vnímáno jako potupná smrt člověka poslední kategorie.

Paradoxní je předchozí vítání palmovými ratolestmi. S odstupem času se vyskytne davová psychóza, jež znamená rozsudek smrti pro spravedlivého Krista. Ježíšovo vzkříšení však znamená vítězství nad zlem.

Evangelijní dějství je převedeno do našich životů. V každé etapě našeho žití se nám vybavuje daná událost, a to nejen ze čtyř Evangelií, ale i z dalších částí Písma.

Jedná se o velmi poučnou zkušenost, díky níž dovedeme přemýšlet o tomhle světě, jenž potřebuje nalézt víru, naději a lásku. Ještě jednou vítejme v radostné a moudré zvěsti – vítejme v Evangeliu - vítejme v životě každého z nás.

Václav Kovalčík