Jedu se svým bratrem a jeho manželkou
černým autem do jednoho vzdělávacího zařízení, které je prestižní, i když se
nachází poblíž rozbořeného mostu. Před námi je mnoho schodů - snad do nebe
vedoucích. Vznešené gymnázium, s opraveným kostelem CČSH, poskytuje vzdělání
husitským i ostatním dětem. Moc pěkné objekty s překrásnou zahradou.
V každém patře, v každé místnosti,
probíhá vyučování až do odpoledních hodin. Děti chodí čisté a upravené. O
přestávkách se procházejí zahradou, neopovrhnou ani alternativním sportem. Je
jim vskutku krásně, neboť se vzdělávají a žijí v harmonickém rodinném
prostředí. Odpoledne se vyučují zájmové kroužky, dokonce i herectví. Děti se
baví, žijí svým životem naplno. Neznají problémy předchozích let.
Náhle objevuji historické muzeum, kde
je vystaven dávnověký sladký perník. Tajně jej ochutnávám, je vskutku výtečný,
nakonec mizí z výstavního pultu. Detailně si prohlížím místní muzeum až do
nočních hodin. Zjišťuji, že jsem zde zavřený. Nikdo však nezaregistroval
zmizení historického perníku. Po pár hodinách mě vrátný osvobozuje.
A proto stále myslím na zdejší
harmonické školství. Rád bych se navrátil do dětských let v současnosti. Dostanu
druhou šanci?
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat