V médiích jsem zhlédl pořady,
které jsou o vymítání démonů, zápasu dobra a zla, přítomnosti duchů na místech,
kde se např. stala nějaká křivda. „Západní“ lékařství ne a ne přijmout
nadpřirozené problémy lidí, kdežto jižní a východní civilizace přijímají uvedenou
problematiku daleko otevřeněji a vážněji.
Také církev Kristova má své poslání
v této nebezpečné tematice. Současná věda nesmí být skeptická a lhostejná,
co se týče nadpřirozených jevů, právě naopak. Tam, kde naše možnosti končí,
začíná něco nového a tajemného, i když křesťanství zastává názor, že si
s tím nemá obyčejný člověk zahrávat.
Vymítání démonů je i pro katolického
kněze nebezpečným zaměstnáním, jež se může kdykoliv zvrtnout v expanzi zla
do blízkých lidí a okolí. Zlé síly často vyhledávají slabiny svých obětí a
vymítačů! Oběti hovoří často tajemnými a zapomenutými (mrtvými) jazyky.
Často je vyslovena otázka: Kdo za to
může? Oběti rozhodně ne, nýbrž expandující zlé síly do lidských těl a duší, což
vlastně vyvracuje vinu hříšného člověka jako samotného. Tenhle pohled je
průkopnický ve světě náboženské víry, ale nesmíme jej zneužívat
v každodenním (praktickém) životě.
Tam, kde nepomáhá věda, by měla pomoci víra, aby lidské duše nebyly
v zajetí démonů zla.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat