Na televizních stanicích Prima Zoom a
KINOSVĚT jsem zhlédl pořady o vesmíru. V prvním případě se řešil, kam až
zasahuje, jaký má asi tvar - viz modely dvanáctistěnu, pěny kapučína, anebo
bublin z bublifuku apod. Druhá televizní stanice popisovala jeho chování a
směřování.
Došlo ke zjištění, že vesmír, jako
takový, se rozpíná, že se postupem času blíží tepelná smrt. Zejména temná
energie hraje v tom významnou, i když nepříznivou, roli. Rozpínáním
veškerého prostoru tak způsobuje postupné vzdalování hvězd, planet a galaxií.
Pro planetu Zemi by hrozila ztráta Slunce, sousedních planet, hvězdného nebe
atd.
Proti temné energii však vystupuje gravitace a
temná hmota. Z celkové rozvahy (grafu) mezi těmito aktéry skutečně převládá
vliv temné energie. Rozpínající vesmír může fungovat jako nafukující se
balónek. Jednoho dne všechno „praskne,“ tak jako při známém jevu. To by bylo
pro celkový stav osudovým!
Myslím si, že rozpínání vesmíru není
zas tak černobílé, neboť se hvězdy, galaxie a černé díry mohou bránit svým „odbojem“
proti celkovému „nepříznivému“ vývoji. Proto dochází k častým explozím,
přeměnám na různé formy galaxií a hvězd. Lze vzít v potaz chování černých děr,
které se jednoho dne přesytí a svůj obsah vyvrhnou. Žhavé hvězdné záblesky a
tepelné přeměny hvězd v blízkosti snad vyrovnávají tenhle nepříznivý stav.
Působí jako „partyzánský“ odboj, jenž má alespoň oddálit temnou a mrazivou
katastrofu.
Můžeme sice použít snad celkový
výsledek o rozpínání vesmíru, anebo zmapovat jednotlivé lokace, v nichž
dochází k opačným jevům - ke shlukování daných částí, v nichž
gravitace bojuje proti rozpínání (proti temné energii).
Někdy se zamýšlím o trvání „nekonečného“
vesmíru, jenž vlastně mohl vzniknout několikrát. Nemusí být automaticky jeho
stáří 13 mld. let, ale jednalo by se o mnohem starší shluk generací vesmírů.
Již uvedené generace by vytvářely svůj rodokmen, stejně tak zdejší život i
neživot. Chovaly by se jako organismy.
Nemusí být však vyloučeno sousedství
různých vesmírů v různých fázích - tak jako u sousedských vztahů. Vesmír
může fungovat jako ekologické vztahy, stejně tak společenské, kde jsou pokojní,
spojenci, rivalové a další aktéři. Dále pak může fungovat genealogicky – od
svých počátků až po své konce, poté třeba znovu. Od bodu(ů) přes rozpínání,
shlukování až k dalšímu bodu, či bodům apod. Vesmír se hypoteticky může
též rozmnožovat.
Inteligentní a neinteligentní životy mohly být
daleko dříve, dalo by se říci, ještě před velkým třeskem - před předchozím
zánikem. Prožívaly různé fáze a okamžiky vesmíru třeba až do jednoho osudového
bodu s obrovskou hmotností, jenž explodoval a začal se opět rozpínat.
Václav Kovalčík
Žádné komentáře:
Okomentovat