středa 16. března 2016

Můj ponížený sen



Do oktávy se asi nedostanu, protože nejspíš propadám, když panuje zlá vůle mé profesorky, která si zasedla na mé osobě! Zároveň se mění místo dalšího vzdělávání v nedalekém budoucnu. Chtěl bych zjistit, kam vlastně patřím, jenže je lákavé prožít letní prázdniny v klidu, radosti – hlavně bez stresu a obav.

Blíží se jejich konec. Těsně před začátkem školního roku hledám své poslední vysvědčení, abych konečně zjistil, jestli postoupím do oktávy, anebo budu opakovat septimu, tím pádem bych byl nucen adaptovat se na nový kolektiv ve všech předmětech daného ročníku.

Je prvního září, dlouho odkládám vstávání z lože. Dosud nevím, na čem vůbec jsem, jestli postupuji do oktávy, anebo ne. Konečně vstávám z teplé postele, abych prohrabal svůj pokoj, abych našel poslední vysvědčení, abych našel pravdu pravdoucí, kterou jsem dlouhodobě odkládal. V hlavním bodě asi nedorazím na správné místo, neboť se reálně probouzím naštěstí s inženýrským titulem.
 
Václav Kovalčík

Žádné komentáře:

Okomentovat