Galaxie Gekona: Václav Kovalčík, Zlín

 

Gulliverovy cesty nejen pohádkou, ale možnou realitou

"Lidstvo by si mělo uvědomit, že na Zemi jsou možná tajemství dosud neprobádána."

Nejsou vyloučeny další pozemské i podzemní civilizace, které vyspěle žijí i z toho mála, co mají k dispozici. 

Navíc žijí zdravě, harmonicky, skromně, soběstačně, za ničím se zas tak neženou.

Jen jsou v té naší civilizaci zapomínány a záměrně nebrány v úvahu. 

Mnohé památky a koridory na uvedené téma však mohou obsahovat četné nástrahy a pasti, jak se k nim vůbec dostat.

Třeba brát v potaz, že je něco alternativního, neboť lidé nejsou na své domovské planetě úplně sami. 

Tzv. skutečnosti Gulliverových cest Jonathana Swifta nabývají v současnosti na aktualitě a pravdivosti též výskytem vesmírných bytostí, jež se také dostaly na planetu Zemi, ale žijí, možná záměrně, mimo nás svými vlastními životy.

Národy světa by měly brát v úvahu, že "fantasy civilizace a bytosti" mohou býti skrytou realitou. 

Společnost nesmí odsuzovat lidi, kteří zaznamenají a prožijí pravdivá autentická svědectví, co se týče výskytu různých "tajuplných" postaviček.

Je třeba prosazovat upřímnost, že tu nejsme sami též v oblasti mimozemských civilizací, neboť jsme vlastně všichni původem z vesmíru i dalekých vesmírů. 

Václav Kovalčík, Zlín

Vesmírný háv: Václav Kovalčík, Zlín

V hluboké noci

přikrývku svou

postel mám

a já se vpravdě táži

ptám:

Nalezneme planetu

další Zemi k životu?

Pohádky vypráví měsíček stříbrný

tak těžce zkoušený

extrémy v teplotách!

Usínám

chráněn

vesmírným 

hávem

pod střechou posvátnou

zářících sluncí 

hvězd

Podobenství o živé planetě

Opravdu šťastný zdravý láskyplný a úspěšný život

jest dneska vzácností

neboť se podobá příznivé planetě

přátelské k životu

tam někde v dálném vesmíru

Jen krásku nalézti 

věčně trvá

trvá nám

světelné éry vzdálenou

v okolí sluncí 

zářivých hvězd!

Hledání

 Moje výhry 

prohry 

putování!

V krizi jest 

země má!

Je to jako bádání

do světelných 

dálných let!

Tam má býti planeta

jako matička Země 

životům příznivá!

Těžké se dostat

vesmírem

zatím

na půdu úrodnou

těžké se zdá se

vyspělost před námi

návštěvy z dob i časů

překvapí poznání

nevíme přesně

nevíme kdy!

Rozmanitá spektra vesmírných dimenzí v číselných oborech nekonečna

Rozmanitá patra (spektra) četných dimenzí ve vesmíru a vesmírech zasahují snad do dimenzí reálných čísel, přirozených, racionálních, iracionálních, komplexních a dalších typů. 

Myslím si, že dimenze může býti též za desetinnou čárkou, ve zlomcích, periodách atd. Tzn., že může býti (ne)úplná, možná pro nás nedostupná, když se náš svět soustřeďuje v zatím omezeném počtu dimenzí.

Myslím si též, že právě nekonečný rozměr dimenzí jest zároveň podstatou dimenzí vesmírů. Funguje to možná jako dějiny, patra domovních bytů, kde se obyvatelé a bytosti zároveň neznají, anebo znají, anebo se nechtějí vůbec raději znát. 

Možná se touží přece jen vzájemně poznat, ale z nějakého důvodu to zatím nejde. Právě nekonečný počet dimenzí jest podstatou existence (nad)přirozených bytostí, též světů, neznámých - dosud nepoznaných fyzikálních zákonitostí.

Třeba existuje cestování časem, boj mezi dobrem a zlem. Věřím, že dimenze mohou být zároveň kladné a záporné. Možná se to podobá rozmanitému rautu, z něhož si vybíráme, co nám chutná, či nechutná, anebo jsme překvapeni neznámými (exotickými) lahůdkami dosud neprozkoumanými.

Třeba je mezi dimenzemi nekonečných charakterů nějaká přátelská spojitost, anebo rivalita, jindy jsou to jiné světy, které nám možná říkají, dávají najevo, abychom si vskutku raději vážili těch dimenzí, které bezpečně známe.

Václav Kovalčík, Zlín

Návštěva hvězdárny a planetária: Václav Kovalčík, Zlín

 Anotace: "Mnozí žáci a studenti se mnohdy obávají vnést dotaz na něco, mají asi strach a trému, anebo z jiných důvodů, často tragických až patologických."

Kdysi dávno jsme v našem dětském věku navštívili hvězdárnu a planetárium. Zhlédli nádherné snímky vesmírných planet, souhvězdí a galaxií. Místní zaměstnanci nám vyprávěli o pokročilé vědě a technice. Ukázali nám zdejší přístroje a vybavení. 

Všechno příjemné, ale děti se polohlasitě bavily, byly mírně až středně nezvladatelné. Jen já jsem tu krásu vesmíru vnímal, a plnými doušky naslouchal každému slovu přednášejících pracovníků hvězdárny a planetária. Pak to skončilo, a nastalo zúčtování. "Máte nějaké dotazy?" Zeptala se jedna přednášející. Všichni mlčeli, báli se zeptat na něco, mezi dětmi strach z posměchu a šikany ze strany ostatních spolužáků! 

Nastalo a trvalo dlouhé hrobové ticho! Paní profesorka fyziky Junová zadala všem napsat referát, o čem se prostě tady ty bojácné a zlobivé děti dozvěděly. Též já spadl do náruče strachu zeptat se na něco ohledně vesmíru, i když jsem byl hodný a vnímavý. Byl to možná domácí úkol přínosný, ale strávit nad tím doma následující celé odpoledne a večer po vyučování se mi opravdu nechtělo! A proto platí moudrý výrok: Líná huba, žádné dotazy, referát pro všechny úplně jistý.

A proto kolektivní vina dokáže být "sviňa!"

Václav Kovalčík, Zlín

Sváteční internetový odkaz: Václav Kovalčík, leden 2023, Zlín

 https://blog.refresher.sk/article/10427/kavovy-novy-rok-2023

Novoroční projev 2023

 Vážení občané, sešli jsme se již společně v Novém roce 2023, zároveň tradičně převládá nálada ještě vánoční. Vánoce aneb vzájemná úcta a respekt pro další etapy našich životů jako ten nejcennější dar nesmí být pouhou frází, ale skutečností skutečnou. 

Pak by nebyla žádná válka; žádná morální, hospodářská krize, též krize energetická a krize bydlení. Pokud by lidé a národy uvažovali konstruktivně, tak by se nám lépe žilo. Není též vyloučeno, že se o současné nezáviděníhodné dění zajímají mimozemské civilizace, které pravidelně navštěvují naši planetu.

Kéž bychom měli tu čest s přátelskými a vyspělými mimozemskými bytostmi. Určitě bychom se něco přiučili, ukončili válečné a krizové jevy v našem národě i celkově na Zemi. Možná bychom zároveň vyřešili též krizi klimatickou efektivně i méně bolestně.

V této osudové době se mnohdy ocitáme na rozcestí, neboť dlouho polemizujeme a přešlapujeme na jednom místě, jakým směrem vlastně putovat. Myslím si, že by to vyřešila vzájemná vědecká spolupráce mezi východem a západem, která by měla zároveň přinést trvalý mír.

Již bylo dost zbytečných válečných konfliktů a krizí! Teď je třeba žíti v době objevování pro život příznivých vesmírných planet. Národy by měly přestat vykořisťovat vlastní občany, zaměstnanost by se měla konečně reformovat pro dobu 21. století i následujících věků.

Lidstvo by se mělo dle mého názoru odnaučit býti v žabo-myších válkách a sporech. Jsem pro záchranu a zachování všech jazyků ve světě, neboť nás hlavní i vedlejší jazykové proudy učí, jak správně postupovat zejména v tíživých životních situacích i okolnostech.

Jsem přesvědčen o správnosti Masarykova výroku o cizích jazycích. Také školství a vzdělávání přizpůsobit mravně i profesně v duchu 21. století i následujících věků. Nesmějí se například zneužívat vyspělé technologie. 

Navíc naše Vánoční svátky rovná se vlastní identita v našem národě i okolním světě. Též jsem pro správnou archivaci posvátných minulých, současných a budoucích národních i světových pramenů. 

Přál bych si, abychom nový rok 2023 a následující věky prožili v míru a pokoji s mravním, konstruktivně tvůrčím i svátečním elánem. Nechť se nám splní naše přání ohledně šíření dobra a osvěty doma i ve světě.

Václav Kovalčík, Zlín    

Cestování časoprostorem: Václav Kovalčík, Zlín

Pohádka krátká

Ohnutí časoprostoru

životů zkratka!

Něco nám tají!

Osudy v háji!

Třeba ne

zní vědy poznání

tajemné

Vesmírné oázy: Václav Kovalčík, Zlín

 V oázách zázraků

vesmírných úkrytů

vesmírných škvír i děr

obalů niter i atmosfér

významných děl 

tajemných domovů

najdou vždy místo

přežití

víš to

organismy statečné

Dogmata hroutí se

v plynoucím čase

oázám přeje žít

nebát se

zase

svět nových objevů

přiznání 

zdá se

že nejsme sami

v prostorné kráse

planet i hvězd

Vnímání tvorby a tvoření pozemského i mimozemského života: Václav Kovalčík, Zlín

Když třeba mimozemšťani tvoří svou poezii a prózu, tak asi těžko posoudíme, jestli je to dobrá, anebo špatná tvorba, styl. Totéž se týká i tvorby odlišných charakterů, lidí, bytostí pozemského života. Mnohdy se pleteme ve svém hodnocení.

Planeta Země: Václav Kovalčík, Zlín

Naše Země toť jeden členitý bod

anebo skupina mnoha bodů

Iluze plocha placka

koule skutečná

eliptické až kulaté vajíčko na pólech zploštělé 

vítejte přátelé

v oblasti vědy

diskusí názorů i polemik

Žijeme ve 21. století?

Myslel jsem, že žijeme ve vyspělém 21. století, ale koronavirová krize nás skoro ve všech oblastech posunula o sto let dozadu, jako bychom listovali knižními stránkami na téma časová osa rovnou do záludné minulosti po zdravotním, politickém, ekonomickém i morálním hledisku. 

Myslel jsem, že svět 21. století napraví křivdy minulého století i dávné historie, že se staneme vyspělými s morálním uvědoměním o životním prostředí i mezilidských vztazích.

Také jsem doufal, když jsme vstupovali do 21. století, že se zlepší mezinárodní vztahy, abychom mohli společně rozumně a konstruktivně vědecky bádat pro zlepšení poctivých oborů lidské činnosti, zavítat na Mars i za hranicí naší Sluneční soustavy, objevovat další zajímavá a k životu příznivá místa ve vesmíru.

Místo toho se válčí, národně i mezinárodně vyhrožuje, likviduje nepohodlné, dále se hromadně propouštějí lidé ze zaměstnáních - tak hrozně se chovají systémy vyvolených oligarchů na západě i v Evropské unii dokonce v období koronavirové krize!

Na západě dochází k mlácení nepohodlných slušných demonstrantů, kteří touží po spravedlnosti, slušnosti a sociálních jistotách. Také se mi nelíbí, že je Česká republika, dříve Československo, okleštěným státem v Evropské unii. Nelíbí se mi rovněž arogantní politický systém dvou stran v USA.

Dále jsem toho názoru, že socha maršála Koněva si nezaslouží fašistický přístup pražských zastupitelů rádoby "demo-bloku." Nepřeji si totiž třetí světovou válku v Evropě i ve světě. Nepřeji si potlačování lidských práv v Evropské unii i USA. Nepřeji si koronavirovou zdravotní i ekonomickou krizi - to bychom se rovnou odepsali.

Ještě mě napadá konstruktivní otázka: "Kdo sypal USA Dolary na zákeřnou mutaci koronaviru? Odkud jsou vlastně USA Dolary jako měna, či stopa?" Hledejme a nalezněme, jenže hledat a naleznout se západním oligarchům, šedým eminencím a světovým vyvoleným vůbec nehodí do krámu! 

"Obávám se, že bude ještě větší cenzura, tak jako za protektorátu doma i ve světě!"

Vždycky jsem toužil zlepšit svět nejen ve 20. století, ale i ve 21. století, jenže někdo rád boří konstruktivní hodnoty dosud získané, současné i budoucí. 

Bohužel Evropská unie i západ nenaslouchají mým názorům, námětům i občanským postojům, doslova i do písmene ignorují mé činy! Totéž dělají mnohé sociální sítě, literární i umělecké weby, dokonce i rádoby akademická prostředí i některé zaprodané církve!

Abychom zachránili planetu Zemi ve 21. století i pro budoucnost, tak se musejí změnit hodnoty chování lidské civilizace. Hrstka oligarchů a šedé eminence nesmějí ovládat tenhle svět. 

Musíme žíti ve zdravém životním prostředí i krajině, mít důstojné zázemí ohledně sociálních jistot i právo na zaměstnání. 

Nepřeji si šikanu na adresu pracujících, ve školství i mezi generacemi. Vzájemný respekt, slušnost a vymahatelnost práva musejí být součástí nového systému, jinak se z národních a mezinárodních problémů nevyhrabeme. 

Dosud známé a často aplikované ekonomické systémy a modely selhaly, dosud selhávají. Chce to nové, solidní, vyspělé, zároveň přátelské k lidem, přírodě i životnímu prostředí.

Václav Kovalčík, Zlín

Vesmírem: Václav Kovalčík, Zlín

Na potvoru nehostinná

světelných let vzdálená!

První jest nadějí 

na život náš

podruhé beznaděj

smete vždy ze stolu

vědecký objev snů

Biorytmus tří sluncí

na planetě žít?

To bychom museli

jistoty mít

vesmírnou lodí plout

rapidní rychlostí

světelný věk

Opuntia subulata: Václav Kovalčík, Zlín

Své ostny vrhá i do vzduchu

právě když myji okna

a vyměňuji záclony

Tenká vysoká zelená kráska 

dokáže neviditelné

jistě plánuje cestovat časem

do budoucnosti bezpečné

proto se brání zároveň roste vzhůru

a vzhůru třeba až do stropu bílého

Za naši Zemi: Václav Kovalčík, Zlín

Škoda naší Planety 

malebné to Planety 

která jednou zanikne

nedej můj Bůh zanikne 

Vždy jsem budu 

proti zánikům 

všech pozemských krás 

nechci náš Svět opustit 

exitem zbabělým

Škoda naší Planety zakletý Svět 

zakletý potentáty lstivými!

Kéž bychom žili my

v přírodním ráji Matičky Země

navěky bez lží a křivd

Tak staň se praví přání

prosby mé 

ze srdce lásky upřímné

lepší Svět jest na dosah

I mikroorganismy a další zárodky života mohou bezpečně cestovat časem vesmírnou cestou

Mohou se podobat vlastním schránkám, které mají schopnost překonávat nehostinné podmínky vesmíru, ať už v podobě genetické informace, zárodků života. 

Jejich cesty vesmírem probíhají  pořád, dokonce probíhaly před vznikem Země, a budou probíhat i po jejím zániku dál. 

Mohou se nabalit třeba na velmi drobné částice, velmi drobné asteroidy, které se pohybují vysokou rychlostí, a tak překonávají nebezpečné vesmírné díry, cestují časem, a to napořád. 

Naše věda se tak podobá pohraničníkům při nepřehledném přeshraničnímu ruchu, jenž je vlastně nekontrolovatelný. 

Před vesmírným zářením se mikroorganismy a zárodky života schovávají do mini-asteroidu, a putují dál, mají za sebou mnoho "super geologických období," o nichž se nám může, a nemusí, zdát. 

To vše se podobá přepínání až přebíhání života z jednoho vesmíru do ostatních vesmírů, proto se existence dalšího života ve vesmíru zdá z naší vědecké skepse nepravděpodobná, ale pod mnohem vyspělejšími pohledy a rozměry vykazuje mnohem vyšší pravděpodobnost, než si myslíme.

Václav Kovalčík, Zlín

Vizuální poezie: Václav Kovalčík, Zlín

Vizuální strukturou

text se brodí krajinou

inspirací slova živá

do prostoru stopy vnáší

paměťový obraz lem

Vizuální strukturou

myšlenkový záblesk gama

moment vesmír múzy jen!

„I Slunce může mít svou atmosféru!“

Reaguji na článek zpráv o vyslání sondy až ke sluneční koróně, aby se prý zjistilo, proč naše planeta prochází drastickými změnami klimatu.

Dle mého názoru si Slunce zařizuje své vesmírné právo na svou atmosféru, která je typická výskytem ionizovaných částic, proto tak vysoké teploty v koróně, proto tak vysoké teplotní rozdíly ve sférách Slunce.

Jsem toho názoru, že mnohem vyšší teploty ve vnějších sférách jsou způsobeny právě již zmíněnou ionizací, která je svým způsobem hnacím pohybem vysoké teploty a zároveň „kotelního“ vytápění, dále drobné částice (fotony) se mohou vzájemně bít.

To všechno způsobuje tradičně-netradiční fyzikální fungování. Řeč je také o štěpení určitých částic a uvolňování energie, která se kumuluje a kumuluje, což se podobá rozjetému jadernému reaktoru, jenž funguje miliardy let.

Vysvětlení extrémních klimatických změn na Zemi také hledejme v civilizaci člověka. Dále jsem toho názoru, i když nepopulárního, že se Slunce po všech extrémních procesech může přeměnit v planetu, ale chce to pro něj delší čas, neboť vesmír je nevyzpytatelný a mnohem kreativnější, než si myslíme.

Václav Kovalčík, Zlín