Z vody na souš: Václav Kovalčík, Zlín

 

Dosny

Tak jako sosny

ale nejsou to sosny

nýbrž vysoké pohledné zářivé dosny s červeným květem

který vnímám z lásky letní nedaleko zraků mých

Jsou skvělé živené královsky vitální statné a dojemné

ve fázi výstavní

V parku květiny majestát doprovod rozlehlé plochy zde báječných rostlin duch obdiv kol nalézá sváteční vid

Červencové svátky

sváteční kázání mě natolik utvrdilo

že do politiky musím jít

abych církev zachránil

když malá účast byla dnes

Cyril a Metoděj posmrtně pláčou

z marasmu českého i evropského

vigilie přechází k Mistru Janu Husovi

zachránit národ zachránit svět od dětství mého

posláním jest 

podle révy lásky milé vlídné ctnosti požehnané budoucnosti

Červencový leguán

Červencový leguán vydává se spasit svět

obklopen dětmi budoucností nadále

všude ruch a korále

dennodenních zážitků když se ještěr přibližuje

otáčí a vyniká

objevuje cestu tropů  - dotýká se skla i stropů

tak rád by prázdnin moudrý skvost

Existence Církve československé husitské souvisí s existencí našeho národa

Popularita Církve československé v prvorepublikovém Československu stála na úrodné půdě, i když hrozilo, že s ní pravoslavná krize doslova otřese.

Za první republiky pravidelná velká účast na bohoslužbách, všude zájem o národní (federativní) církev v duchu pravdy, což byla alternativa pro těžce zkoušený národ, který pamatoval velmi zlé zkušenosti s předchozí habsburskou (militantní) nadvládou a politikou.

Když to tak shrnu napříč našimi moderními dějinami, tak dříve byla účast daleko větší, dále pak větší obětavost a zájem o dění v naší zemi.

„Dnes po roce 1989 a v novém tisíciletí se zakladatel naší církve ThDr. Karel Farský obrací v hrobě,“ když pohlédneme, jak dopadlo zejména Sčítání lidu 2011 pro Církev československou husitskou – velmi katastrofálně, doslova a do písmene „na zavření“ až k hrozbám zániku nejen téhle dříve populární instituce, ale i našeho národa, což hodnotím jako dvě spojité nádoby úzce související.

Místo aby Evropská unie pomáhala slušným lidem a pokojným vyznáním, tak hází na ně špínu, dokonce záměrně kope hrob našemu rozdělenému a rozeštvanému národu!

Dříve se lidé měli celkem rádi, dříve se vzájemně podporovali ve vlastenecké, sociální a kulturní činnosti, ale dnes žijeme v marasmu, který tady zasel chaotický režim, jenž si bohužel říká „demokracie!“

Proto problémy v našem školství, proto problémy v duchovní a sociální sféře, problémy v ulicích měst a obcích, mezi generacemi, v pracovní oblasti, podnikání, politice vnitrostátní a mezinárodní!

A tak naše církev a společnost vyžaduje reformy postavené na mravním základě v duchu pravdy, i když to zní na první pohled archaicky; přesto možný dokonalý systém, pokud k němu dospějeme, považuji za řešení všech problémů v našem státě i ve světě.

Vzájemná pomoc, respekt, podpora a porozumění musejí být stále aktuální, vlastně se musí říci celkově NE světovému zlu. Církev československá husitská musí žít, nikoliv směřovat k zániku.

Církev československá husitská musí mnohem intenzivněji pomáhat, dávat prostor všem generacím – ať už odborníkům, či laikům, aby byla nejen v tomhle tisíciletí oblíbená a populární. 

Václav Kovalčík

Songová bohoslužba

bohoslužba songů tužba

moderní písně

zaženou chmury světové tísně

alespoň v neděli - člověk se osmělí

svátečně žít

bohoslužba songů tužba nikdy není zbytečná