Náš Agi prezidentem republiky: Václav Kovalčík, Zlín

Není téměř koho volit!

Náš Agi by to zachránil!

Hlava státu ještěří

v pravdě věci prověří

Země by vzkvétala

nádherná vlast

Agiho srdečnost 

přáníčko v nás

Kočkopes kolem přímé volby prezidenta ČR

Nepřímá volba prezidenta České republiky se „téměř“ proměnila ve volbu přímou, ale bohužel v téhle tematice panuje jakási nesrovnalost, když se hromadně a zbrkle schvaluje legislativa, která vůbec nevytváří právní stát, ale jen výhody pro tzv. vyvolené.

Pak si často kladu otázku, jakou cenu má běžný občan, a jakou cenu má politik ve své výnosné funkci. Obyčejný člověk tohoto státu dopadá velmi nešťastně jako kandidát i volič zároveň, kdežto vlivní jednoduše využijí nedokonalosti systému ve formě zanedbatelného množství podpisů od svých kamarádů – vysokých funkcionářů Parlamentu.

A proto termín kočkopes kolem volby prezidenta republiky dokazuje, jak je tahle reforma nedokonalá. Jsem toho názoru, že přímá volba prezidenta České republiky nesmí být dvojitá, neboť již zmíněná dvojitost diskriminuje ty kandidáty, kterým nezbývá nic jiného než nasbírat padesát tisíc podpisů, aby mohli kandidovat.

Vadí mi tedy druhá a bezpracná možnost politického posvěcení, která bohužel obchází poslání přímé volby. Někdo musí mít padesát tisíc podpisů, jiný si vystačí se svými politickými kamarády, kteří to jednoduše podškrábnou. Tomu se říká dvojí metr, či dvojí spravedlnost jen tak pro někoho aneb kočkopes kolem volby přímé.

A tak volba prezidenta má vycházet z celého národa, nikoliv z party vyvolených funkcionářů. Doporučuji uvedený palčivý nedostatek z naší legislativy odstranit, abychom mohli říci, že náš národ skutečně promluvil nefalšovanou přímou volbou hlavy státu.

Václav Kovalčík

Úvaha prezidentská

Ještě mi není čtyřicet let, abych mohl kandidovat na prezidenta naší republiky a vyřešit osudové dilema našeho národa, který to v Evropské unii nemá vůbec lehké.

A tak bych volil Miloše Zemana, neboť neohroženě hájí naše zájmy ve světě, projednává mezinárodní vztahy a vazby, mluví otevřeně o palčivých problémech současnosti, nebojí se vyslovit vlastní názor na závažná témata atd.

Dále pak chodí poctivě mezi lidi, různé generace, i když na něho odpůrci a nepřátelé beztrestně plivou dál. Dokonce „zaujatá“ média hovoří proti němu, ale kdybych se snad „strojem času“ přesunul do té čtyřicítky,  tak bych opět hájil zájmy naší země, prosazoval, vyzdvihoval a propagoval to dobré, bojoval bych proti zlu a nekalým praktikám doma i ve světě.

Pokud by situace pokračovala nepříznivě dál, jistě bych si vysloužil statut nepohodlného rebela, neboť bych nadále plnil svou občanskou povinnost v rámci přívětivých morálních hodnot, které bych prosazoval a vyzdvihoval v občanské společnosti doma i ve světě.

      

Osud lidí by mi nadále nebyl lhostejný, navíc bych propagoval krásy přírody, kterou je třeba chránit pro následující generace planety Země.

Ještě mi není čtyřicet let, abych mohl kandidovat na prezidenta naší republiky, přesto mám jasno, a to sjednotit náš  rozhádaný národ, podporovat to dobré a šířit skvělou pověst naší země v okolním světě.

Václav Kovalčík