Zobrazují se příspěvky se štítkemmorálka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmorálka. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 21. března 2026

Je třeba morální obroda našeho národa i okolního světa

 Vážení diskutující, čtenáři a občané v naší zemi, jež je těžce zkoušena mezinárodními krizemi a drahotou, které zavinili náboženští fanatici a spekulanti s lidským neštěstím. 


Války bohužel živí tenhle svět, jenž je v úpadku morálním. Naše republika vykořisťována a vydírána rádoby vyspělým západem, který už nezvládá svou bezpečnostní situaci. Hegemonie USA vůči národům Evropy nezná mezí!


Bohužel to došlo tak daleko, že lidé užívají drogy, kratom, různé podpůrné prostředky ohledně závislostí, aby obstáli ve světě profesních a studijních stresů. 


Je to smutné, jak často nešťastně končí lidské osudy. Je smutné, že není vyřešena tematika dostupnosti bydlení. Z lidí se stávají bezdomovci.


Partnerské vztahy jsou dnes honbou za mamonem s touhou finančně vysát a ožebračit svého partnera. Rodí se málo dětí, a bude hůř, pokud se nenavrátíme k morálním hodnotám a adresné solidaritě.


Toxické trendy jsou též ve virtuálním světě. Bohužel křesťanství v této agresivní době upadá, mnohdy si to zavinilo samo svým špatným směřováním ohledně církví.


Mým životním mottem je postupovat proti prohnilým trendům ve společnosti, krizím a válkám. Mým posláním je morální obroda našeho národa, jenž se musí opět nadechnout, žít bez toxických reálných a virtuálních trendů, mít harmonické partnerské, manželské a mezilidské vztahy. Sám jsem zažil mnohé zkoušky životní, které jsem morálně udělal i neudělal v naší zemi. Těch záporů by v našem národě nebylo, pokud bychom se řídili souslovím ze slavného černobílého filmu: Mravnost nadevše.


Václav Kovalčík, Zlín

neděle 10. září 2023

Epigram o balení se: Václav Kovalčík, Zlín

 Zatím se balím jen na výlet


ale jednoho osudového dne se budu na planetě Zemi


balit úplně


Bude to tvrdé


pro mysl mou i srdce mé bolestné 


smutné i tíživé!

sobota 8. července 2023

Řešení světové ekologické krize (souvislostí s globálním oteplováním) úplně jinak

V kuloárech i orgánech Evropské unie se neustále skloňuje Green deal aneb zelená politika, která by měla platit pro Evropu, ale co se děje s okolním světem, vlastně skoro nikoho nezajímá. 


Myslím si, že za ekologickou krizi a problémy mohou peníze, nenasytnost světové hrstky hyper-bohatých, kteří těží z pozemského neštěstí. 


Točí se kolem toho nezvladatelné zahraniční dluhy zranitelných států i vyspělého světa, jako by peníze diktovaly směr, kam vlastně skočit a jít do ohně na úkor ekologie, soběstačnosti a svobody národů světa.


Myslím si a vím, že je třeba výrazně omezit spotřebu fosilních paliv v tom globálně celoročně teplém světě. 


Tam, kde jsou kruté zimy, jsou pro přežití nezbytné, dokud se nenajde spolehlivá a vyspělá inovace energetického řešení. 


Také je třeba stopnout kácení tropických deštných pralesů, rozšířit skladbu stromů, bylin a keřů do krajin po celém světě. 


Zemědělství též inovovat, jak to dělají ve vyspělých "asijských tygrech," kde si vystačí s menší plochou.


V našem národě jest hroznou situací neustálé zadlužování, krize a nesvoboda ve jménu ekoterorismu, neomarxismu a liberalismu. 


Náš národ si zatím nemůže dovolit megalomanské projekty. Ty si můžou dovolit velcí světoví hráči, jenže opět v tom hrají roli ty nenáviděné peníze.


Každý jednotlivec (občan) musí prospívat nejprve individuálně, pak společensky. 


Solidarita je nepotřebná, kde jí je až příliš. Neadresná solidarita v Evropě jest vyhazování peněz z okna. 


Náš národ si nemůže dovolit hrát si na "haura" v globálních ekologických, sociálních a hospodářských problémech. 


Myslím si tedy a vím, že globální ekologická krize, související s globálním oteplováním, je způsobena tím špatným přerozdělováním národních i světových financí. 


Žije se bohužel současností, nemyslí na budoucnost, jako by náš národ chtěl někdo z mocných ekonomicky pohltit, rovnou schlamstnout!


Abychom byli úspěšní, je třeba reformovat vzdělání. I to řemeslo nesmí být sprostý pojem, zároveň třeba udělat v univerzitním školství škrty "spamových" (zbytečných) oborů. 


Úroveň středních škol navrátit do původní osvědčené vyspělosti a úrovně, zároveň udržet a prosazovat konstruktivní inovace.


Celý svět by mohla zachránit rozumná politika a rozumné přerozdělování finančních prostředků, též zavedená skladba podle podnebí, kde nevyužívat fosilní paliva, a kde naopak využívat. 


Jsem toho názoru, že samotná Evropa nemůže zachránit svět na úkor svých obyvatel. 


A proto se nesmíme podřizovat diktátu hyper-mocných a zkažených peněz. Solidarita a budování musí myslet na budoucnost konstruktivně, stejně tak musejí být konstruktivní zákony vymahatelné. 


Lidský tvor se nesmí stydět za konstruktivní práci, nesmí být ohrožován kriminalitou. Lidský tvor má právo na důstojný život bez energetických, sociálních, ekologických, zdravotních i bytových krizí.


A tak řešení globálních ekologických a hospodářských krizí vyžaduje změnu zažitých algoritmů a priorit. 


Nesmíme úplně podlehnout nadvládě "zkažených a špinavých peněz," nesmíme býti v zajetí dluhových pastí, musíme smysluplně a konstruktivně hospodařit v souladu též s přírodou planety Země. 


Zároveň musíme zachovat to osvědčené a stále hledat konstruktivní inovace. Třeba bude lidstvo schopné bezpečně bydlet, šetrně a konstruktivně hospodařit též na jiných planetách ve vesmíru.


Václav Kovalčík, Zlín

úterý 27. června 2023

O teorii záchytných bodů v našich životech

Lidé jsou povzbuzováni úspěchy, ovacemi a ohlasy, a tak jim vznikají šťastné záchytné body, neboť úspěšně staví svou existenci a budoucnost. 


Když se ale někomu něco zhroutí, může spadnout až na samé dno!


Když se někomu něco dlouhodobě nedaří uskutečnit, tak se ocitá v zákopech životního stereotypu. 


Často se však stává, že něco a někdo krátce, anebo dlouhodobě, omezuje náš životní vývoj stavby a budování úspěšných záchytných bodů.


Jsme totiž dobrovolně i nedobrovolně vázáni životními trendy, společenskou situací v našem národě i ve světě, nemůžeme si dovolit, co bychom si mohli například dovolit na druhém konci světa ve formě budování záchytných bodů v životě.


Někdy k tomu máme prostor, ale něco uvnitř, možná svědomí, nás blokuje v nečinnosti, a to strachem z neúspěchu, odmítnutí, a tak se můžeme dlouho ocitat v zákopech, anebo rovnou ustupujeme ze svých pozic úplně zbytečně.


Jindy jsme v životě příliš pokrokoví až expanzivní, a tak se může stát, že se to nebude líbit ostatním. 


A proto dochází například ke smazání osobního profilu ze strany správce webu anebo ze strany správců sociální sítě, též k zablokování přístupu BANEM na nějakou dobu anebo navěky!


V dnešní době se tohle mnohdy stává, i když člověk tvoří a veřejně vystupuje slušným způsobem. 


Chtějme tedy, aby dobro a kulturnost měly své dokonalé záchytné body, aby se nehroutily pod tíhou trendů neřestí doby minulé, současné i budoucí. Nechť vítězí opravdový rozum a dobro s námi, v nás i mezi námi.


Václav Kovalčík, Zlín

čtvrtek 16. března 2023

Podobenství o barelech

Starý barel zodpovědným

svědomitým jest


pokaždé


ve čtyřech ročních obdobích


zadržuje totiž vodu

abych mohl dáti vláhu

mým zahradním

květinám


Mám ještě barel 

moderní

mnohem modernější


ale ten mi praskl hned první zimu

zimu mráz!


Post scriptum:


Učme se od starších

přebírat moudrosti

abychom nepraskli

jak barel moderní!

Problémy

Existuje názor 

myšlenka

že nelze uniknout

když máme problém

ani se nedá

neboť náš svět

jest

záměrně i cíleně

globalizován


Problémy řešme včas

aby nepohltily

nesežraly jednoho dne nás!

Arogance stoky

Arogance stoky

promrhané roky


krvácí náš stát

společnost lidí

častokrát


My zadluženi

v bezmocích


vařeni zaživa!

Podobenství o vlaku

Nastoupím do vlaku

za svůj život mnohokrát


Někoho předběhnu

jiní mě zas předběhnou


Mnohdy však nestihnu

profesní též lásky vztah


S nadějí čekám

třeba znovu nastoupím

ostatní zas předběhnu

anebo tempo vyrovnám


Slušné umístění 

ale s čistým svědomím

nebýt vůči bližním svým 

vlkodlakem lstivým

zlým!

neděle 5. února 2023

Náš národ a epigenetika

Epigenetika jednotlivců a společnosti je zmítána válečnými, sociálními a hospodářskými krizemi. Do toho pak vstupují faktory ohledně krize bydlení, nezdravé dvojí kvality potravin, což není dlouhodobě řešeno politickými špičkami.


K tomu rapidní zdražování zboží, služeb a energií není vůbec radostnou konstelací. Když je náš národ "okleštěný," když už není Československo, tak si na něj okolní západní svět snadno dovoluje čím dál více. 


Náš národ se bohužel poptává více po psychiatrických a psychologických službách, zároveň trpí "stockholmským syndromem," když se nechává za bílého dne ožebračovat současným režimem!


Dopady na epigenetiku, jak přiznávají prozápadní média, jsou opravdu kruté! 


Nechtěl bych krize válečné, hospodářské, sociální, ekologické, krize s bydlením a energiemi. Rovněž bych nechtěl krize morální a zdravotní.


Epigenetika našeho národa musí vésti k harmonii, nikoliv k útlakům na adresu obyvatelstva, neboť naše existence ve 21. století přece jen vyžaduje morální vyspělost, suverenitu, inovace; zdraví přírody i potravin, též finančního, vzdělávacího a pracovního prostředí v naší zemi.


Václav Kovalčík, Zlín

čtvrtek 19. ledna 2023

Komentář hate (hejt): Václav Kovalčík, Zlín

Jsi ty vůbec normální?

ptá se hate (hejt)


Od narození mého až dosud

jsem super-normální a hyper-normální

vždy budu vpravdě napořád


aby se dobro šířilo národem světem

nechť zdravím štěstím přátelstvím kvetem


v důstojnost i radost žít

pondělí 9. ledna 2023

O bdělosti a proměnách našich životních projevů

Lidé si mnohdy dávají předsevzetí, že situace budoucí zvládnou lépe než ty současné a minulé, anebo na to rovnou kašlou.


Když jest člověk s popularitou na vzestupu, snadno padá nejen morálně.


Usíná snadno na vavřínech, jde v uvozovkách z kopce. Může však být bdělý - jít po rovině, anebo do kopce.


Člověk, jenž žije obyčejně, anebo hůř, jde v uvozovkách do kopce, také po rovině - v případě bdělosti, anebo z kopce na nějaký ten dluh v případě lhostejnosti.


Chování lidí ovlivňují často okolnosti, nástrahy reálného a virtuálního prostředí.


Naše cv. jest tabula rasa, život náš v projevech a ve skutcích. Funguje jako eet. 

Člověk možná něco snese, udělá, ale když narazí na své mantinely, je zle. Pak přichází vnější a vnitřní chaos a zmatek.


Proto je třeba zachovat bdělost, sebekontrolu, příčetnost, nesmíme reálně a virtuálně usnout na vavřínech.


Nesmíme se nechávat manipulovat pochybnými médii a celebritami. Je třeba myslet na současné i budoucí generace, aby zbytečně nepodlehly mainstreamu a trendům lidské hlouposti. 


Pak nebudou hojné např. diagnózy anorexie, bulimie. Vždy třeba putovat zlatou střední cestou reálně i virtuálně. Naše bdělost je důležitá, abychom zbytečně nepadali individuálně, též ve společnosti a státě.


Václav Kovalčík, Zlín

pátek 30. prosince 2022

Komu však věřit v životě mém? Václav Kovalčík, Zlín

Mnozí mi vytýkají

dávají rovnou sežrat

že má domácnost a prostředí není zrovna z amerického filmu

USA!


Bohužel jsem mezi bohatými dosud nezapadl!

Jsem totiž přehnaný altruista!


Starám se a pečuji o zvířata a rostliny vlastním

československým stylem a obětavostí


Jsem reálně i virtuálně neustále bombardován podvody

proto jsem se dosud neoženil

nezaložil vlastní rodinu!


Možná by mi někde na jihu bylo lépe


To mám zas nechat náš národ 

ve spárech podvodů a nežití?


Dilema obrovské býti ve věčné opozici

a šířit dobro ve velkém


Nedejme peklu zaprodat naši zemi i Zemi!


Post scriptum:


Je mi totiž líto lidí našeho národa i okolního světa

když kolem sebe vidím bídu 

v kontrastu s mamonem a přepychem


Komu však věřit v životě mém?


Nevím...

úterý 6. září 2022

pondělí 22. srpna 2022

Na pohotovosti: Václav Kovalčík, Zlín

Mne drásají srdce

intriky interní i externí

Mne drásá srdce bezmoc a bezmocnost

Na pohotovost
rovnou smím!

Na pohotovosti 
opět mé bezmocnosti
naší republiky 
matičky Země též

Jedině věř 

v záchranu i uzdravení
každého dnes
světa dění

mír a pokoj pamatuj!

neděle 2. ledna 2022

Děti v psychiatrických léčebnách: Václav Kovalčík, Zlín

V toxických vztazích

kudlu jim vrazí

zlý systém do dětství!


Dětičky strádají

léčebny praskají

v krizi stát dnešní svět!


Kéž by se splnil sen

nechť život nalezen

přátelství pravda cit

dokáže pochopit 

přání dětí 

soucit v nás

čtvrtek 23. července 2020

Jak apokalyptické!

Česká republika, jako stát ve střední Evropě, prožívá kritické chvíle kvůli koronavirové krizi, která neutichá ani v letních měsících. Otevřely se znovu hranice, a už máme více případů lidí nakažených koronavirem. 

Něco není v pořádku, neboť znovuotevřením státních hranic, pendlováním na dovolené, se dostáváme hlouběji a hlouběji do úpadku zdravotního, morálního i ekonomického. 

Někdo musí být in, hlavně lidé morálně pokleslí, kteří se neobejdou bez dovolené i vlastních selfie ve státech, jež nás pořád zrazují a potápějí v Evropském parlamentu. Jak apokalyptické, když si vidíme, zároveň nevidíme do talíře!

Bulváry spolu závodí o nejtrapnější snímky a úlety ze světa celebrit, dokonce i jinak zkrachovalých individuí právě z luxusních dovolených jen na první dojem. Právě otevíráním mezinárodních hranic se opět vyskytne koronavirus, a to úplně z nenadání. 

Dlouhodobě se nadává na poctivě pracující obyčejné lidi, zejména nízkopříjmové, jak je v tomhle režimu již zvykem! Pláče se na špatných hrobech!

Právě mezinárodním cestováním se koronavirus opět roznáší. Kdo za to může? Vláda, opozice, či hygienické stanice, anebo my všichni? A proto se mi v současné ekonomice, jež musí fungovat, nelíbí tzv. kolektivní (národní) vina. Hlavně že jsou přeplněné různé bordely a nevěstince! 

To vám, Vážení občané, nevadí? Mně v této době vadí mnoho věcí, ať už se jedná o umělý, anebo neumělý problém, co se týče již zmíněné nákazy požírající morální, zdravotní i ekonomické pole mezilidských vztahů i chodu našeho státu.

Není koronavirová situace předehrou k nějaké národní, mezinárodní, válce, či apokalypse? Vypadá to, že ano, neboť to stojí zbytečně moc peněz ve formě stovek miliard národních deficitů. 

Též se mi nelíbí situace v USA, kde si vlivní i neziskovky hrají na bohy a spasitele, kde jsou lidská práva vykládána politikou všemožných úpadků, sebe-ponižováním a sebe-destrukcemi!

Rád bych však psal povzbudivé články, ale žádný mě v aktuální době nenapadá, jen upozornění na marasmus vnitrostátní i mezinárodní situace, z níž vlivní nejvíce těží, ale obyčejní lidé tradičně utřou nos. 

Koronavirová krize nesmyslně zasahuje i do gramatiky v psaní velkých i malých písmen v západním světě. Oslovit budoucí ženu bude pro mnohé muže velmi těžké, aby nebyli rovnou obviněni ze sexuálního násilí a harašení!

Jak rozvrácené jsou hodnoty západu, ve Francii hoří dokonce křesťanské kostely! Jak dlouho budou původní občané Evropy i našeho státu trpět nesmyslnou politikou současných mocných? 

Napadá mě intuitivní klíčová otázka: Co bylo v posledním poselství, co se týče zjevení Panny Marie ve Fatimě? Moc by mě to zajímalo, jestli je tím míněná současná situace ve 21. století po dvou světových válkách (1914-1918, 193(8)9-1945).

Václav Kovalčík, Zlín

pátek 10. ledna 2020

Lavina důchodových deforem v Evropské unii

Hrozbami důchodovými reformami ve formách zvyšování všemožných daní a posouvání věku odchodu do důchodu si vlastně státy Evropské unie veřejně přiznávají, že jejich rozpočty krachují, padají na dno, když si nabraly problémové migranty a nepřizpůsobivé.

Jak chtějí dělat důchodové reformy, když neumějí zajistit bezpečí svých řádných obyvatel? Něco na důchodových reformách v Evropské unii zapáchá, aby nadále docházelo k potlačování řádných demonstrací beztrestně dál. Tím jsou porušována lidská práva, neboť nastupuje další otrokářství, další disparity – sociální rozdíly, aby se aparáty jednoduše nažraly již zmíněnými důchodovými deformami.

Ve svém životě jsem na straně všech demonstrantů v Evropské unii, kteří chtějí lepší, slušný a spravedlivý svět. Evropskou unii vedou většinou bezmozci, kteří zaprodají i vlastní rodiče, děti, vnoučata, pravnoučata kriminálním migrantům a gangům.

Už ne demokracie, ale demografie vlastně tvoří demokratické rozhodování ve volbách. Jednoho dne nám v Evropě vzniknou chálífáty a no-go zóny s krutým právem Šária!

Předkládaná lavina důchodových reforem, vlastně deforem, je cestou do pekel, vždyť na ni doplatí jen ti slušní, a tak si kriminálníci budou válet v no-go zónách své koule na štědrých sociálních dávkách. 

Na pracující, starobní a invalidní důchodce nezbude pak téměř nic. To jste to dopracovali, Evropská unie, Andreji Babiši, a celý demokratický bloku spolu s Miliónem chvilek! Jste ostudou 21. století!

Václav Kovalčík, Zlín

středa 14. srpna 2019

Bezohledné převody rodinných majetků, dědictví, exekuce, bezdomovectví a nemorální stát

Rodiny jako základ státu mnohdy mají uvnitř dravý způsob, který se podobá bezohlednému trhu. Mám na mysli špatné rodinné vztahy přes morálku, dědictví, převody majetku jen na oblíbené členy, v případě zadlužení exekuce na potomky, u společného jmění manželů nebo odděleného vlastnictví automaticky zablokované finanční účty rodinných rozpočtů.

Tady se všeobecně v našem národě hraje dosti nebezpečná politika již dlouhý čas. Nenávisti v rodinách, domácí násilí,  psychické a fyzické týrání nezletilých, sexuální zneužívání dětí kvůli druhému a následnému manželství.

V našem národě se totiž nebezpečně točí peníze i kriminalita posvěcená současným státem. Z nekalých praktik v rodinách vznikají tedy lidé bez domova, zároveň ve svém dětství dosti trpěli. Současná společnost a stát nic nedělají, jen přihlížejí majetkové likvidaci a vyřazování nepohodlných členů rodin z plusových dědictví. Jak už jsem zmínil, často dochází k trapným a bezohledným převodům majetků např. na oblíbené sourozence během života rodičů.

Dle zákona to vypadá, že zůstavitelé mají na to právo, ale kde je právo morální spravedlnosti?.Morální spravedlnost se nenosí v rodinách, např. nemocní, odlišní a nepohodlní lidé jsou automaticky tzv. převody vyděděni, končí rovnou na ulicích jako bezdomovci!

Pak přibývá sebevražd v našem nemocném státě, který hledí jen na bezohledný zisk! Nemá tak vyřešenou např. situaci sociálního bydlení, v sociálním systému vykazuje do nebe volající nepořádek, jako ve všech rezortech!

Na závěr bych vyslovil myšlenku, že se musí zlepšit úplně všechno v naší zemi ve prospěch morální slušnosti. Bezohledný kapitalismus plný exekucí a nenávisti v rodinách musí být minulostí. Je na nás, jakou si naplánujeme budoucnost, zda se vysvobodíme z otroctví vlády peněz, nenávisti a předsudků v rodinné i státní problematice.

Václav Kovalčík, Zlín