Náš Agi prezidentem republiky: Václav Kovalčík, Zlín

Není téměř koho volit!

Náš Agi by to zachránil!

Hlava státu ještěří

v pravdě věci prověří

Země by vzkvétala

nádherná vlast

Agiho srdečnost 

přáníčko v nás

Má takhle dopadnout i Bělorusko?

Situaci po prezidentských volbách v Bělorusku hodnotím jako další převrat, v němž má prsty neúspěšná opozice, západ a Evropská unie.

Hraje se totiž na ženské city plné fiflen a prostitutek, aby se v Bělorusku mohlo beztrestně rozkrádat tak jako v naší republice (již 30 let od listopadu 1989).

Poražená opozice v demokratických volbách totiž nedovede uznat svou porážku, proto rozeštvává běloruský lid. Do toho se bohužel plete Polsko, dokonce i okleštěná Česká republika, která má již obsáhlé zkušenosti v národní a hospodářské sebe-destrukci.

Nejsem příznivcem plánovaných převratů běloruské opozice, protože to páchne zlodějskými zájmy v národní i mezinárodní politice.

Polsko, Česko i západ mohou sice slibovat otevřené pracovní trhy, či stipendia, ale za tím se skrývá bezohledná politika prohnilých a šedých eminencí.

Tak dlouho se provokuje mírumilovné Rusko, až se jednou ucho utrhne. Nechci tady další světovou válku.

Nesouhlasím s agresí západu a pochybných dotovaných neziskových organizací, jež vyvíjejí jakousi protistátní činnost, aby se Lukašenkův režim jednoho dne zhroutil opět na přání zkrachovalého západu, jenž má své máslo na hlavě v rasových i antisociálních reformách.

Někdo musí výrazně zbohatnout, někdo výrazně zchudnout, ale to je cesta do pekel. Již pravicová média i mainstream si to postupně uvědomují. Levicová už to dávno předpověděla, dokonce navrhovala perspektivní řešení i cesty z ekonomických krizí.

Jenže tady probíhají různá pirátská i uprchlická lobby, aby se svět ocitl v třetí světové válce, aby zkrachovaly národní státy a tradiční rodiny. Mnoho zlého proniká na povrch zemský– počet nezaměstnaných i bezdomovců rekordní zejména v České republice, jež naletěla pozlátku i planým slibům. Má takhle dopadnout i Bělorusko?

Václav Kovalčík, Zlín

Kočkopes kolem přímé volby prezidenta ČR

Nepřímá volba prezidenta České republiky se „téměř“ proměnila ve volbu přímou, ale bohužel v téhle tematice panuje jakási nesrovnalost, když se hromadně a zbrkle schvaluje legislativa, která vůbec nevytváří právní stát, ale jen výhody pro tzv. vyvolené.

Pak si často kladu otázku, jakou cenu má běžný občan, a jakou cenu má politik ve své výnosné funkci. Obyčejný člověk tohoto státu dopadá velmi nešťastně jako kandidát i volič zároveň, kdežto vlivní jednoduše využijí nedokonalosti systému ve formě zanedbatelného množství podpisů od svých kamarádů – vysokých funkcionářů Parlamentu.

A proto termín kočkopes kolem volby prezidenta republiky dokazuje, jak je tahle reforma nedokonalá. Jsem toho názoru, že přímá volba prezidenta České republiky nesmí být dvojitá, neboť již zmíněná dvojitost diskriminuje ty kandidáty, kterým nezbývá nic jiného než nasbírat padesát tisíc podpisů, aby mohli kandidovat.

Vadí mi tedy druhá a bezpracná možnost politického posvěcení, která bohužel obchází poslání přímé volby. Někdo musí mít padesát tisíc podpisů, jiný si vystačí se svými politickými kamarády, kteří to jednoduše podškrábnou. Tomu se říká dvojí metr, či dvojí spravedlnost jen tak pro někoho aneb kočkopes kolem volby přímé.

A tak volba prezidenta má vycházet z celého národa, nikoliv z party vyvolených funkcionářů. Doporučuji uvedený palčivý nedostatek z naší legislativy odstranit, abychom mohli říci, že náš národ skutečně promluvil nefalšovanou přímou volbou hlavy státu.

Václav Kovalčík