Pro lepší školství: Václav Kovalčík, Zlín

 Anotace: "Verše jako má reakce na závažné případy v oblasti školství."

Jak se zachází

s našimi dětmi

od mala 

hrůza šok!

Prvňáčkům život

komplikován v dnešní době již!

Harmonie není

vzdělání se plení!

Nešťastné osudy svědectvím

žalostným svědectvím jsou!

Kam až zajde systém školství

prohnilé školství

šikana tvrdá

na účet bezmocných!?

Možná přijde změna lepší

svěží vítr doufejme

je to v lidech o lidech

snad se dětí moudrý ujme

ukáže cestu 

životní jim

Sen býti veterinářem anebo

profesí jinou poctivou

Kéž děti najdou smysl cit

kvalitně a pílí žít

ve vlídném čase

který přeji dobrým lidem všem

nejvíce ze srdce mého

soucitného

Dopady marasmu v oblasti školství a vzdělávání na občanskou společnost

České školství plné zbytečné inkluze, byrokracie, šikany, vymývání mozků ve jménu současné pochybné demokracie. České školství, kde je skutečná vzdělanost jen naškodu, proto klesáme, klesáme. Ani Cermat a MŠMT nepomůžou, jen to stojí zbytečné peníze. 

Ten, kdo je příznivcem současného pro-západního režimu, má to v dnešním vzdělávacím systému mnohem lehčí než lidé poctiví ve studiu. Vítězí sex, prostituce na akademických půdách, korupce, koupené falešné diplomy, neboť panuje ve společnosti dlouhodobé heslo, že výuční list, řemeslo, smrdí - je tedy neatraktivní!

A tak pokračuje mašinerie všemožných úpadků ve jménu Evropské unie, jež razí do školských systémů členských zemí jen prozápadní neomarxismus, genderismus, sexismus a multikulturalismus, který dávno již nefunguje, jen přidělává vážné společenské problémy v rámci mezilidských vztahů. 

Důkazem jsou četné no-go zóny, rezignace policie i spravedlnosti, vyšší a vyšší počet obětí trestných činů atd. Takovou nebezpečnou Evropskou unii nechci, raději z ní ihned vystoupit.

Současní učitelé bohužel působí jako pouzí pěšáci politiky inkluze, šikany, byrokracie, vymývání mozků. Současné vzdělávání se podobá spíš prázdninám, vždyť se dnešní garnituře hodí nevzdělaní lidé do montoven, dále je nevzdělanost vyzdvihována do výšin, a tak nám vznikají gangy, mafie, bezdomovci, narkomani, žháři, násilníci, hromadné exekuce. 

Zároveň roste počet odsouzených ve věznicích. A tak plánované "dohody" o výši trestů vůbec nepomůžou - jen zahltí správní i soudní systém, který se nadále bude smát obětem trestných činností, což je úplná katastrofa.

Vůbec se mi nelíbí chování nepřizpůsobivých, právě u nich je nevzdělanost státem tolerována, aby dělali ještě slušnému a vzdělanému českému obyvatelstvu jenom problémy! Je to rovněž na politickou objednávku Evropské unie, která často hlasuje proti České republice! Ať si okolní národy rovnou sáhnou do svědomí! 

Historie se tedy opakuje, ale v jiných barvách. Bohužel je dětmi a mládeží v České republice i Evropské unii dosti manipulováno ve jménu marasmu. "Bezmocní" učitelé se v tom "vyžívají," rezignují, vždyť se jim zvýšil plat za politiku "nicnedělání," inkluzi a přebytečné "blbosti" ve jménu "důležité" byrokracie! 

Zato ostatní pracující v jiných oborech to mají mnohem těžší. Taková je společenská nespravedlnost na adresu České republiky z dílny velkého bratra Evropské unie (Evropského parlamentu, Evropské komise a zbytečných rádoby neziskových organizací).

Současné školství je totální marasmus - chudáci děti a mládež slušných rodin, jimž ještě záleží na vzdělávání, budoucnosti rodinné i českého národa. Proto školství vyžaduje skutečnou reformu ve jménu poctivého vzdělávání, aby bylo skutečnou devizou v mezilidských vztazích i prosperitě českého národa.

Václav Kovalčík, Zlín 

Současné vzdělávání je znehodnoceno! Václav Kovalčík, Zlín

Aféry kolem akademických titulů a státních maturit z našeho vzdělávacího systému dělají  znehodnocený paskvil, což poškozuje studující, vyučující a náš stát. To všechno vzniklo z chybného přesvědčení, že řemeslo a učební obor smrdí, tak se mnoho lidí hrnulo na maturitní obory jen z důvodu získání perspektivního povolání, ale pak došlo k masové kumulaci, a tak se stala i maturita devalvovaným (znehodnoceným) stupněm vzdělání, když připočítáme podvody a nešvary vzdělávacího systému. 

Taktéž se akademické tituly  potýkají s devalvací (znehodnocením). Celkově je znehodnoceno: bez kvalifikace, s řemeslem, s maturitou, s akademickým titulem, právě ty příslušné diplomy v dnešní době mohou absolventi devalvovaného vzdělávacího systému "rovnou spálit!"

Již uvedený stav našeho školství v rozkladu nás vůbec netěší, neboť nezbývá nic jiného než stále přihlížet expandujícímu marasmu. Ideální by bylo se nepovyšovat, ani neponižovat ve vzdělávací a pracovní sféře. Školství by mělo být motivováno pro šťastný život a prosperující stát, též musí být spravedlivé.

Nejedná se o plané řeči, ale dokonalosti mistra, který zodpovědně vzdělává své žáky k dokonalosti. Možnost vybrat si obor k obrazu a talentu svému by měla být samozřejmostí. Základní školství  musí naučit žáka - podle J. A. Komenského, číst, psát počítat, čestným a poctivým být. 

To střední by mělo rozvíjet hlubší chápání humanitní a přírodovědecké, vysoké (univerzitní) pak ještě hlubší chápání humanitní a přírodovědecké, což se rovná konkrétnímu směru. Učební obor, případně maturitní, univerzitní by měl místo hyper-přehnaného biflování zajistit výrazný díl praxe v daném oboru.

A teď bych se chtěl vyjádřit k těm státním maturitám, které je třeba reformovat. Měly by obsahovat většinu praktických "potřebných" úloh ze života, maturanti by si vybrali cizí jazyk, anebo matematiku. Z českého jazyka by psali opět praktické "potřebné"  úlohy + slohovou práci na zadané téma. 

Ústní zkouška by byla ze stanovených předmětů a zvolených předmětů. Zkoušky ústní a písemné by hodnotili přísedící z daného kraje, slohovou práci vyučující z českého jazyka dané střední školy.

U oborových středních škol, učilišť, konzervatoří by maturita byla přizpůsobena vzdělávacímu směru. Možný by byl i učební směr zakončený praktickou učební zkouškou, kde by se počítalo ihned s nástupem do zaměstnání.

Často se setkáváme s národním problémem českých podprůměrných mezd v Evropské unii, který je třeba uměle vyřešit a narovnat do evropské výše, aby to naše vzdělávání nebylo již devalvováno (znehodnocené), ale abychom byli hrdí na svou vzkvétající zemi i vlastní životy - individuálně i společně.

Václav Kovalčík, Zlín