Stop nadávkám a nálepkování do dezolátů vůči slušným a obyčejným lidem!

Mnozí lidé často nadávají ostatním lidem do dezolátů. Nadávají těm "neúspěšným," obyčejným lidem s vlasteneckým a obětavým myšlením a cítěním. 

Nůžky se rozevírají, naše země se zadlužuje víc a víc, putuje do spárů dluhové spirály rapidním tempem!. 

Lidé, kteří demonstrují proti vládě, mají jistě svůj vlastní názor a postoj, jak by situace z hlediska správy a hospodaření našeho státu  měla správně vypadat. Mají morální cítění a odvahu upozornit na problémy, které trápí naši zemi i občany naší země.

Lidé by si tedy měli více naslouchat, pomáhat si, důvěřovat si, ale těžko se to děje ve státě, v němž se zvýšilo množství kriminality.

Pak vzájemná důvěra opadá, odnášejí to rodiny, zaměstnanci; lidé pomáhající, produktivní; lidé v bezmoci. 

I špatné zkušenosti jsou zkušenostmi, měly by v našem národě existovat jen ty dobré a morální, jenže se tak neděje.

Mnoho rozvrácených rodin, partnerských a mezilidských vztahů, ztráta důvěry v náš stát i okolní svět. Na povrch se dostávají např. hrozné osudy a případy zbídačených a týraných dětí našeho národa.

Roste nejistota sociální, energetická, všechno se zdražuje, zároveň se obětem našeho státu i okolního západního světa nadává sprostě do dezolátů!

Jsem však přesvědčen, že jest třeba mnoho v naší zemi i okolním světě napravovat. Náš stát chudne kvůli bezpráví, tzn. že si bezcitní "šmejdi" žijí v palácích, ale obyčejní lidé musejí trpět kriminalitu v ulicích měst o obcí!

Také se někteří lidé dostávají do kriminálů nevinně. Znám takové případy. Zakleknout dneska na slušné lidi je bohužel současnou módou i trendem! Lidé s nálepkou "dezolátů" jsou vlastně oběti systému! 

Bohatí jsou ještě více nenasytnější, ceny zboží a služeb rostou astronomicky, ale lidé bohužel nepochopili souvislosti, proto volby dopadají jak dopadají. Proto četná znechucení přijít k volbám, beznaděj a zklamání. 

Špatná morálka se vyvíjí všude, kde jest tyranie, diktatura ve jménu demokracie, která už demokracií vůbec není. 

Lidé nadávající lidem do dezolátů, rostoucí předsudky a nenávist k lidem s jinými názory. Je to vidět na internetových diskusích a sociálních sítích. 

A proto neodsuzujme ostatní s odlišným názorem do dezolátů, neboť se může "osud - karma" obrátit též na ty, kdož soudí a odsuzují.

Každý lidský život jest jedna kniha, více takových životů (knih) = náš národ i lidé okolního světa. Kéž by uvedené knihy byly se šťastným a bezpečným osudem právního státu i okolního světa. Šťastné individuality = šťastná občanská společnost, stát i svět.

Václav Kovalčík, Zlín

Výhry a nevýhry

Když někdo něco kladného vyhraje, tak to motivuje žít, mít dobrou náladu i vlastní povědomí. Když něco nevyhrajeme, anebo se trapně umístíme, tak tenhle záporný status dosti negativisticky a nepříjemně ovlivňuje náš život. 

Mnozí soutěžící v různých oblastech touží dosáhnout zlatého pozlátka výhry a skvělého umístění. Pak to ovšem může dle Herakleita skončit různě - výborně, anebo hrůzně. 

Bohužel kapitalismus honí lidi, studující a pracující do duševních i fyzických stresů, a to svým nárokem na super výkon i dokonalost za každou cenu!

A tak se lidé ponižují a hádají, perou se rovnou o své pozice zákeřným i nelidským chováním. Urvat a zbídačit za každou cenu. To je bohužel motiv a práce liberalismu a kapitalismu. 

Lidé se ženou v každém věku za výhrami, pak nestihnou založit svou rodinu, pak nadávají, jak je svět ve skutečnosti špatný. O výhrách a nevýhrách rozhodují nejen osobní schopnosti, talent, vlohy, ale i správná konstelace všech soutěžících. 

Někdo může mít prestiž nekalým a lstivým způsobem, jiný zas poctivým konáním. Mám takový pocit, že v dnešních domácích i světových soutěžích vítězí ten "jediný správný politický názor i pohled," což zavání korupcí v morálce a spravedlnosti. 

Všichni prý nemohou vyhrát, jak je často řečeno. Je třeba prý na sobě makat, ale pak o vašem statutu a umístění rozhodne nekale ten, kdo vás nemá vůbec rád. 

Kapitalismus a západní chování patří na skládku dějinnou. Je třeba aplikovat v našem státě i ve světě lidem přátelský systém a režim. To znamená zbytečně se nehonit, zbytečně se nestresovat, dále se chovat k lidem přívětivě, ocenit a pochválit i maličkost, též snahu. 

Dále je třeba si uvědomit, že honění se za stále vyšším ekonomickém růstem drancuje již tak těžce zkoušenou přírodu i životní prostředí. Chce to nový a poctivý systém, správu státu, rozumné zákony, jistoty a bezpečí doma i ve světě.

Václav Kovalčík, Zlín

Můj "propadlírnový" sen

Anotace: "O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se školství a vzdělávání, též alternativního vlastního osudu."

Jest podvečer před prvním zářím, a já se ocitám v osvětlené kuchyni, kterou obdařily paprsky zapadajícího slunce. Paprsky letní se odrážejí od sklenic zavařeného ovoce a zeleniny. Zásob je opravdu hodně, k tomu harmonie, romance, nostalgie a nálada smíření.

Ocitám se zde před osudovým okamžikem zopakovat si vyšší část studia víceletého gymnázia, neboť jsem neudělal test z analytické geometrie. Paradoxem je, že jsem kdysi dávno odmaturoval, dokonce vystudoval univerzitu, ale to už je minulost, dávno zapomenutá pravda pojídána nemilosrdným časem.

Ve své mysli detailně analyzuji, jaký asi bude nový kolektiv spolužáků a spolužaček. Dlouho odkládám nápravnou školní docházku.

Ocitám se tedy v jednom kolejním pokoji, jenž se podobá holobytu, a to s lidmi, kteří mají podobnou zkušenost z propadnutí. Ne nadarmo se mu říká "propadlírna." 

Zdejší jsou mladší než já. Raději zůstávají "v jistém" holobytu, než aby statečně a odhodlaně opakovali ročník na gymnáziu. Spolu si povídáme jen tak o životě, jak to vidíme, co nás asi čeká apod.

Už mě to přestává bavit, a tak definitivně odcházím z holobytu, abych mohl svou chybu úspěšně napravit, jenže jsem zmeškal několik dnů od začátku školního roku. 

Vcházím do pracovny ředitele gymnázia, abych mu sdělil své rozhodnutí setrvat na škole. Moc nebyl ze mě nadšen, byl dost arogantní a neústupný, dokonce mě vyhnal ze své pracovny.

Pak vcházím do kabinetu českého jazyka a literatury, jen tam mají zatím se mnou soucit. Dokonce mi napsali omluvenku pro nepříjemného ředitele školy. Mám skutečné štěstí v neštěstí.

Pořád se ve mně promítají představy o budoucích spolužácích a spolužačkách, až se jako starý těžce zkoušený člověk stydím navrátit do dřívějších let.

Mám spoustu rad do života, jež jsem získal z kabinetu českého jazyka a literatury. Hledám učebnu septimy, ale nemohu ji vůbec najít, až mi jedna mladá profesorka ukáže ten správný směr. Konečně brána s velkým nápisem VII B!

Vcházím dovnitř. Panuje zde velmi bujará nálada hospodského typu. Učebna se podobá anglickému pohostinství. Spolužáci a spolužačky mého věku, žádní mladí lidé, takže se mé představy úplně rozplynuly jako vždycky. Místní přátelské společenství se nestresuje a nestará. 

Čepuje se zde lahodné pivo, kouří kubánské doutníky. Maturita - nematurita, přesto cítím, že společně dokážeme svými znalostmi a schopnostmi oslnit jakoukoliv komisi, i toho arogantního a nepříjemného ředitele.

Václav Kovalčík, Zlín

Dopady marasmu v oblasti školství a vzdělávání na občanskou společnost

České školství plné zbytečné inkluze, byrokracie, šikany, vymývání mozků ve jménu současné pochybné demokracie. České školství, kde je skutečná vzdělanost jen naškodu, proto klesáme, klesáme. Ani Cermat a MŠMT nepomůžou, jen to stojí zbytečné peníze. 

Ten, kdo je příznivcem současného pro-západního režimu, má to v dnešním vzdělávacím systému mnohem lehčí než lidé poctiví ve studiu. Vítězí sex, prostituce na akademických půdách, korupce, koupené falešné diplomy, neboť panuje ve společnosti dlouhodobé heslo, že výuční list, řemeslo, smrdí - je tedy neatraktivní!

A tak pokračuje mašinerie všemožných úpadků ve jménu Evropské unie, jež razí do školských systémů členských zemí jen prozápadní neomarxismus, genderismus, sexismus a multikulturalismus, který dávno již nefunguje, jen přidělává vážné společenské problémy v rámci mezilidských vztahů. 

Důkazem jsou četné no-go zóny, rezignace policie i spravedlnosti, vyšší a vyšší počet obětí trestných činů atd. Takovou nebezpečnou Evropskou unii nechci, raději z ní ihned vystoupit.

Současní učitelé bohužel působí jako pouzí pěšáci politiky inkluze, šikany, byrokracie, vymývání mozků. Současné vzdělávání se podobá spíš prázdninám, vždyť se dnešní garnituře hodí nevzdělaní lidé do montoven, dále je nevzdělanost vyzdvihována do výšin, a tak nám vznikají gangy, mafie, bezdomovci, narkomani, žháři, násilníci, hromadné exekuce. 

Zároveň roste počet odsouzených ve věznicích. A tak plánované "dohody" o výši trestů vůbec nepomůžou - jen zahltí správní i soudní systém, který se nadále bude smát obětem trestných činností, což je úplná katastrofa.

Vůbec se mi nelíbí chování nepřizpůsobivých, právě u nich je nevzdělanost státem tolerována, aby dělali ještě slušnému a vzdělanému českému obyvatelstvu jenom problémy! Je to rovněž na politickou objednávku Evropské unie, která často hlasuje proti České republice! Ať si okolní národy rovnou sáhnou do svědomí! 

Historie se tedy opakuje, ale v jiných barvách. Bohužel je dětmi a mládeží v České republice i Evropské unii dosti manipulováno ve jménu marasmu. "Bezmocní" učitelé se v tom "vyžívají," rezignují, vždyť se jim zvýšil plat za politiku "nicnedělání," inkluzi a přebytečné "blbosti" ve jménu "důležité" byrokracie! 

Zato ostatní pracující v jiných oborech to mají mnohem těžší. Taková je společenská nespravedlnost na adresu České republiky z dílny velkého bratra Evropské unie (Evropského parlamentu, Evropské komise a zbytečných rádoby neziskových organizací).

Současné školství je totální marasmus - chudáci děti a mládež slušných rodin, jimž ještě záleží na vzdělávání, budoucnosti rodinné i českého národa. Proto školství vyžaduje skutečnou reformu ve jménu poctivého vzdělávání, aby bylo skutečnou devizou v mezilidských vztazích i prosperitě českého národa.

Václav Kovalčík, Zlín 

Dnešní studující se likvidují svou hloupostí a naivitou!

Dnešní studenti a studentky se zbytečně obětují za zhoubnou pravici, která si demokracii vykládá podle svého. Dnešní studenti a studentky tak demonstrují pro utahování opasků v našem rozkradeném, zadluženém a okleštěném státě, nemají vůbec pocit sebezáchovy, cti a obětavosti, když hanobí pomoc skutečně znevýhodněným, také postupují proti důchodcům a střední generaci.

Oni sice, dle zpráv, požadují super-úroveň vzdělání a vzdělanosti, ale sociální jistoty, kvalita života a zázemí jsou jim úplně cizí, proto demonstrující studenti a studentky fungují jako dlouhá ruka ekonomické mafie, která tenhle stát vytunelovala, zubožila, zadlužila, zotročila a rozkradla.

Kdyby chtěli všechny oblasti ve státě mnohem lepší, tak by to bylo v pořádku, ale tzv. studující jdou proti sobě právě podporou ekonomické mafie, jež nadále ubližuje nevinným lidem!

Kdybych měl tu možnost reprezentovat studující, tak bych po současném režimu požadoval bezpečí, sociální jistoty, dostupné zdravotnictví, méně byrokracie, správně fungující politiku a rezorty, snadnou dostupnost bydlení, vzdělávání, svobodu projevu, kvalitní životní prostředí, nezaujatou kulturu a sdělovací prostředky, důstojnost lidství, možnost cestovat; snadno, bezpečně a poctivě pracovat, podnikat atd.

Jenže oni to nechtějí, když netuší a nevědí, do čeho vlastně jdou. Je mi jich líto, když se také stávají oběťmi obchodování s bílým masem a prostituce!

Kdybych byl v politice, tak bych jednal dle svědomí pro důstojnost a bezpečí občanů této země a kvalitu životního prostředí, i když bych byl zaujatými veřejnoprávními médii pošpiněn a rovnou považován za extrémistu, populistu a další "nechutné" přívlastky a nálepky!

Václav Kovalčík, Zlín