Jsem pro mír na Blízkém východě

Chování Hamásu jest opovrženíhodné a zbabělé! Právě Hamás se zbaběle schovává za palestinské občany a tamější nemocnice, dokonce střílí do svých odpůrců.  Izrael zas krvácí ve svém rozpočtu, neboť válka stála mnoho lidských životů a výdajů.

Jsem toho názoru, že by samotný Hamás měl zaplatit válečné reparace Izraeli. Vždycky když je nějaká dohoda o míru, tak ji Hamás vždy poruší. Samotní Palestinci tak doplácejí na řádění teroristických diktátorů. 

Mnoho financí Evropské unie bylo rozfofrováno a prošustrováno v této oblasti, avšak bezvýsledně. Jak k tomu přijdou občané Evropské unie? Samotným Palestincům se dostalo málo. Většinu pomocí shráblo právě teroristické uskupení! Kde to jsme?

Jediné efektivní řešení pro mír mezi Palestinou a Izraelem je skutečné zapojení  jednotek mírotvorných národů, aby se zajistila tamější bezpečnost. 

Zachránilo by se zároveň mnoho dalších izraelských a palestinských životů, nastartovalo by se a obnovilo tamější hospodářství, potvrdil mír a stabilita v regionu, nebyl by hlad.

A tak se znovu ptám? Kdo Izraeli zaplatí rapidní hospodářské ztráty? Pomoc by měla směřovat i tam. Jistě by byla mnohem konstruktivnější než nadále financovat zbabělé a válečné počínání Hamásu.

Václav Kovalčík, Zlín

O (ne)dostupnosti bydlení v našem státě

Jest mnoho domů a bytů ještě ve vlastnictví občanů. Pak žije další podstatná část občanů v nájmu, neboť nemohou sehnat levnější bydlení, nedosáhnou na hypotéku ani nenašetří na vlastní bydlení. To jsme to po dopracovali v dnešní době!

Mnozí lidé končívají jako bezdomovci, když jsou vyhozeni z bydlení, příbuzenských, partnerských a rodinných vztahů, anebo je zastihly exekuce, či veškeré své jmění prošustrovali.

Pak jsou takoví, kdož vydělávají málo peněz, ze dne na den přežívají v sociálních nejistotách. Nedělají to tedy úplně schválně, jen jsou třeba sami, po smrti blízkého, anebo mnohokrát se totiž pokoušeli navázat partnerský vztah, a to neúspěšně.

Jsem však toho názoru, že když se vytvoří ideální partnerský a manželský vztah, tak to bydlení je částečně na nějakou dobu vyřešeno. Horší je to u nefungujících vztahů, kdy oba selhali, anebo selhal jeden z nich.

Ještě panuje názor, že selhal stát, když se všude slibovalo, že doženeme Německo v jistotách a hospodářství. Německo jsme dokonce předehnali v předraženém zboží, a to nízké kvality. Lidé pak onemocní, musejí si žádat o invalidní důchody, na něž v mnohých případech nedosáhnou. V tom je začarovaný kruh!

Tematika ghett je tematika, která bohužel vznikla dvojím metrem v našem státě, na úřadech, chováním politiků, Evropské unie a v zákonech. Občané pak nadávají, že se dává na uvedená ghetta "výpalné" s názvem sociální dávky.

Jsem toho názoru, že kdyby nevládl od 90. let dvojí metr, tak bychom byli jako civilizovaná společnost v našem státě, která by se svědomitě postarala o skutečně nemohoucí, nemocné a zdravotně handicapované.

Také jsem toho názoru, že privatizace bytů vůbec nepomohla řešit tematiku bydlení, jen zhoršila předlužení státu a v něm napjaté vztahy na veřejnosti. Bohužel naše republika není velmoc. To je také prapříčina všeho neštěstí po rozpadu Československa.

Václav Kovalčík, Zlín