Zobrazují se příspěvky se štítkemválka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemválka. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 21. března 2026

Je třeba morální obroda našeho národa i okolního světa

 Vážení diskutující, čtenáři a občané v naší zemi, jež je těžce zkoušena mezinárodními krizemi a drahotou, které zavinili náboženští fanatici a spekulanti s lidským neštěstím. 


Války bohužel živí tenhle svět, jenž je v úpadku morálním. Naše republika vykořisťována a vydírána rádoby vyspělým západem, který už nezvládá svou bezpečnostní situaci. Hegemonie USA vůči národům Evropy nezná mezí!


Bohužel to došlo tak daleko, že lidé užívají drogy, kratom, různé podpůrné prostředky ohledně závislostí, aby obstáli ve světě profesních a studijních stresů. 


Je to smutné, jak často nešťastně končí lidské osudy. Je smutné, že není vyřešena tematika dostupnosti bydlení. Z lidí se stávají bezdomovci.


Partnerské vztahy jsou dnes honbou za mamonem s touhou finančně vysát a ožebračit svého partnera. Rodí se málo dětí, a bude hůř, pokud se nenavrátíme k morálním hodnotám a adresné solidaritě.


Toxické trendy jsou též ve virtuálním světě. Bohužel křesťanství v této agresivní době upadá, mnohdy si to zavinilo samo svým špatným směřováním ohledně církví.


Mým životním mottem je postupovat proti prohnilým trendům ve společnosti, krizím a válkám. Mým posláním je morální obroda našeho národa, jenž se musí opět nadechnout, žít bez toxických reálných a virtuálních trendů, mít harmonické partnerské, manželské a mezilidské vztahy. Sám jsem zažil mnohé zkoušky životní, které jsem morálně udělal i neudělal v naší zemi. Těch záporů by v našem národě nebylo, pokud bychom se řídili souslovím ze slavného černobílého filmu: Mravnost nadevše.


Václav Kovalčík, Zlín

čtvrtek 6. listopadu 2025

Chci opět normální náš národ a okolní svět

Stydím se za akademické půdy našich univerzit, když vyvěšovaly vlajky teroristů Hamásu. Obávám se, že uvedení rádoby akademici mají negativistický vliv na své studenty, mohou si snadno na ně zasednout, tím jim znemožnit profesní růst pro odlišný názor! 


Vůbec se mi nelíbí utrácení a sypání peněz za nesmyslné projekty, které náš národ a Evropskou unii dostávají do dluhové spirály. 


Také jsem naštvaný na školství, jež dětem a studujícím bohužel plete hlavu ohledně agresivního genderismu. Rovněž studentské koleje vykazují rapidní trend zdražování. Kde to vůbec jsme?


Náš národ totiž položila koronavirová a válečná krize, stejně tak nesmyslný green deal jen zhoršuje situace hospodářské evropských národů. 


Náš národ není velmoc, aby sypal peníze do nekonečna do černých děr. A tak kritizuji přerozdělování státních rozpočtů evropských států, které jest zotročující. 


Národy rozpočtově a na životech krvácejí kvůli válečné politice. Proč nejde opět nastolit normální svět? Protože to nevyhovuje současným pochybným mocným a elitám!


Lidé v 60. a 70. letech minulého století vůbec nevěděli, že nastanou zhoubné situace našeho národa a okolního světa ohledně války, krizí v demokracii a koronaviru. 


I když máme umělou inteligenci, tak se bezhlavě zvyšuje například věk odchodu do důchodu v naší republice a Evropě. 


Vůbec nesouhlasím s již zmíněným minulým a současným přerozdělováním státních peněz, jež bohužel končí tam, kde nemají. A tak chci normální svět bez krizí a bez negativistických externalit. 


Václav Kovalčík, Zlín

čtvrtek 16. října 2025

Jsem pro mír na Blízkém východě

Chování Hamásu jest opovrženíhodné a zbabělé! Právě Hamás se zbaběle schovává za palestinské občany a tamější nemocnice, dokonce střílí do svých odpůrců.  Izrael zas krvácí ve svém rozpočtu, neboť válka stála mnoho lidských životů a výdajů.

Jsem toho názoru, že by samotný Hamás měl zaplatit válečné reparace Izraeli. Vždycky když je nějaká dohoda o míru, tak ji Hamás vždy poruší. Samotní Palestinci tak doplácejí na řádění teroristických diktátorů. 

Mnoho financí Evropské unie bylo rozfofrováno a prošustrováno v této oblasti, avšak bezvýsledně. Jak k tomu přijdou občané Evropské unie? Samotným Palestincům se dostalo málo. Většinu pomocí shráblo právě teroristické uskupení! Kde to jsme?

Jediné efektivní řešení pro mír mezi Palestinou a Izraelem je skutečné zapojení  jednotek mírotvorných národů, aby se zajistila tamější bezpečnost. 

Zachránilo by se zároveň mnoho dalších izraelských a palestinských životů, nastartovalo by se a obnovilo tamější hospodářství, potvrdil mír a stabilita v regionu, nebyl by hlad.

A tak se znovu ptám? Kdo Izraeli zaplatí rapidní hospodářské ztráty? Pomoc by měla směřovat i tam. Jistě by byla mnohem konstruktivnější než nadále financovat zbabělé a válečné počínání Hamásu.

Václav Kovalčík, Zlín

středa 26. července 2023

Paměti a pamětníci

Lidé ještě pamatují dosti, co bylo za první a druhé republiky, druhé světové války, v následujících letech atd. Paměti pěkné a nepěkné se totiž předávají následujícím generacím jako štafeta vývoje vlastních osudů a lidské společnosti.


Vzpomínají dobré i zlé, ale pro náš národ byly mnohdy dějinné etapy až apokalyptické! Lidé, kteří pamatují dřívější časy, se tradičně dělí na lidi spokojené a nespokojené.


Mnozí vzpomínají nostalgicky první republiku, jiní zas socialismus a Samet. Mnozí zase mají s tím opačnou zkušenost. Celkový lidský život ovlivňuje totiž každá etapa dějin, též přechod dějinný.


Kdo ví, jak budou vypravovat svým potomkům současní mladí lidé o téhle koronavirové, ekonomické a válečné krizi! 


Preference v politice se mění, a tak to pamětníci dřívějších let spíše odsuzují, jaký je dnes nepořádek a drahota.


V dřívějších dobách nebyly k užívání technologie, které dnes suverénně používáme každý den, za to lidé měli pevné morální zásady.


Dnes je ta morálka pošpiněna chaosem a bezprávím, a systém jakoby nic nedělá pro nápravu.


Také křesťanské církve žily v minulosti svými životy, boomy a úpadky, dnes řeší spíše rapidní úbytek svých členů.


Abychom byli pro správnou současnost a budoucnost lepšími pamětníky, tak je třeba zkvalitnit společenské a individuální životy. 


To, co se dnes zlého děje ohledně krizí, se nesmí dít a opakovat v budoucnu. 


Současná nemocná společnost se musí uzdravit akceptováním toho dobrého, osvědčeného a konstruktivního z minulosti, současnosti a budoucnosti. 


Chaos a zlo nesmí býti diktaturou v současnosti a budoucnosti. Je třeba se poučit z vlastních (individuálních) a společenských chyb a omylů.


Václav Kovalčík, Zlín

úterý 29. listopadu 2022

Už mi můj nákupe...! Václav Kovalčík, Zlín

 Už mi můj nákupe nestojíš pětník

už mi můj nákupe nestojíš ani desetník

1 Korunu

2 Koruny

10 Korun

ani 50 Korun ještě českých!


Stovka

Tisícovka

a tak dál

pořád málo 

v zemi kde

člověk člověka 

honil týral i okrádal!


Jest to smutné 

státe náš

občany svými 

dennodenně pohrdáš!

pondělí 31. října 2022

Cenzura na Instagramu pokračuje!

 Vkládal jsem své díla, obrázky, fotky, prostě osvětu. V dobré víře jsem tvořil, sdílel své umění s přáteli, naším národem i se světem. V pondělí jsem se probudil, pak zjistil, že mi Instagram deaktivoval účet, možná navždy smazal! Tak jsem se odvolal proti tomuto zásahu.


Je hrozné, že se to děje v této krizi, která zná jen válku, ale umění pro mír a osvětu přímo shazuje. Shozeno bylo umění o přírodě, abstraktní umění, umění vědy a kompozic.

Bohužel nemám na výborné advokáty, ani mít nebudu! Tenhle režim zná jen válku, krizi, je živen masivní podporou cenzury. I nevinné umění padá pod tímto systémem, je cenzurováno, pošlapáváno a likvidováno!

Tomu se říká likvidace mé osoby, ale i dalších, v přímém přenosu!

Také se setkávám s fenoménem, že i jiné weby na české i světové straně ruší svůj provoz z důvodu této bezohledné krize válečné! Už asi na to nemají, nebo to nechtějí vůbec dělat z provozních důvodů.

Osvěta dostává na frak, pokud není v hlavních médiích. Opozice je krutě likvidována ve všech poctivých oborech lidské činnosti. Jen válka, a zase válka, krize, drahota!

Myslel jsem ve 20. století, že 21. století bude mnohem lepší, ale asi jsem se mýlil. 

Nemám na hromadu advokátů, ani nebudu mít. Váleční štváči šikanují náš národ i tento svět! Nevinné umění a osvěta padají, jsou nechány na pospas prozápadní cenzuře! 

Na webech a portálech je totiž pořád zájem o "totalitní hnus," a tak se obávám, jak to bude pokračovat. Asi jsem, budu, už zakázaný umělec, spisovatel a výtvarník!

Václav Kovalčík, Zlín

pátek 24. června 2022

Proti národní i světové krizi

Současná podmínka odchodu do důchodu ohledně odpracovaných let, tj. více než třetiny století, je hnus a svinstvo vůči občanům našeho národa. Také je hnus a svinstvo jakákoliv důchodová deforma zhoršující podmínky lidí našeho státu. Dnešní studenti nemají vůbec na růžích ustláno. Jsou vidět v téhle krizi obrovské sociální rozdíly. 


Nechápu však lidi, kteří pořád volí partu zkorumpovaných "kravaťáků." Systém je bohužel nastaven proti slušným a obyčejným lidem. Nic dobrého z něj nekouká. Lidé si vůbec neváží ochranářského státu, jenž dříve byl a existoval. Byl totiž suverénní, soběstačný, prosperující, více solidární. 


Chránil občany před řáděním bezohledných spekulantů a "zlatokopů." Bohužel zločinci jsou podporováni systémem, slušní lidé dennodenně zatracováni a ponižováni. 


Inflace zvýšená je jen pokračování zoufalého stavu, krize energetické, bydlení, sociální, zdravotní a válečné. Nechci tuhle válku a potupu našeho národa. Nechci tady green deal a zdražování. Je třeba ihned zastropovat ceny bydlení, energií, strategických komodit, potravin, léků aj. důležitých produktů a služeb. Dále více pomáhat opravdu zdravotně znevýhodněným a nemocným.


Je třeba navrátit zprivatizované strategické podniky do vlastnictví státu. Též vystoupit z Evropské unie a NATO. Obnovení Československého státu musí připadat v úvahu. Stopnutí studených a teplých válek a konfliktů též. 


Chce to lepší mezinárodní a obchodní smlouvy pro naši republiku, podporu vzdělání, motivaci zodpovědně pracovat pro vlast všude v poctivých povoláních, kvalitní mezilidské vztahy všude v rodinách, práci, školství i společnosti. 


Jen tak se vyhrabeme z krize národní i světové. Kriminalita nesmí vládnout. Národ musí opět v bezpečí a jistotách dýchat, nesmí býti otrokem a montovnou západu. Pro harmonii ve společnosti i jednotlivců je třeba konstruktivní důchodová reforma v přátelském a partnerském duchu, která souvisí s navrácením a vytvořením celkového pořádku a bezpečí v našem státě 21. století i následujících ér.


Václav Kovalčík, Zlín

pondělí 28. února 2022

Agiho přání: Václav Kovalčík, Zlín

To se dějí smutné věci!


Agi vnímá dění přeci


Nechce válku světovou!


 


Agi touží v míru žít


relaxovat hojnost mít


 


Stále věří v pokoj klid


Na Zemi


kéž bude líp!

pondělí 26. listopadu 2018

To chcete třetí světovou?

Ukrajina záměrně provokuje, Evropská unie opět na její straně. To chcete, zaprodané národy, třetí světovou válku? Nechci prolévat krev za prohnilou Evropskou unii, nechci prolévat krev za pochybný západ, nechci prolévat krev za potentáty, kteří likvidují naši zemi i okolní svět.

Současná veřejnoprávní média tomu nasazují korunu, když jsou bohužel tradičně na špatné straně. Pro Evropskou unii a západní svět je tedy směrnicí prohnilá politika, morální a ekonomická agrese ve formě zbytečných sankcí a blokád. 

Hnusné to praktiky západního světa, který provokuje Rusko, protože se nějak musí zajistit odbyt západních a amerických zbraní. Navíc nesmyslná migrační politika Evropské unie likviduje evropské národy a tradice!

Též jsem toho názoru, že je Velká Británie právem v Brexitu, své výpadky ekonomické má tedy šanci vyrovnat mnohem lepšími vztahy s Ruskem a dalšími východními zeměmi. Místo napjatého řinčení západních zbraní musí probíhat pokoj a mír, musí probíhat vzájemný obchod a přátelství mezi národy, které musejí konečně vyhnat pro-bruselské alpinisty.

Ukrajina záměrně provokuje, Evropská unie zbaběle přikyvuje. Nechci třetí světovou válku, fandím míru, svobodě a harmonii v národech a mezi národy.

Václav Kovalčík, Zlín

středa 10. října 2018

Můj imaginární sen: Václav Kovačík, Zlín

Asi jsem příliš zbohatl, měl svou vlastní rodinu, žil krásně, dokud jsem nenastoupil do nějaké podivné války.

Se svými spolubojovníky úspěšně dobývám nepřátelské území, ze zdi mažeme proti-izraelské nápisy, daří se nám osvobozovat koncentrační tábory v nějakém čase. Vracíme se na stejné místo, opět nalézáme proti-izraelské nápisy, mažeme je ze zdi, ale v tom se na nás vrhá přesila nepřátel. Jsme úplně bezmocní, vnucují nám vězeňské obleky, náš osud je zpečetěn v jednom koncentračním táboře.

Naštěstí se dostávám do zahradnické sekce, kde je plno skleníků a záhonů, ale délka pracovní doby je otřesná. V zimních měsících jsme nuceni předstírat výsadbu sazenic okurek do sněhu. Jeden dozorce nedovede rozeznat okurky od jahodníku, a tak místo okurek dáváme na záhon donesené jahodníky.

Z neznámých a tajných zdrojů cítíme, že se blíží svoboda, a tak pracujeme v nitru s nadšením, dokonce stavíme úzkou jednokolejku. Ten zimní večer je tábor pod palbou, dozorci nastupují do tramvaje, a nechávají nás napospas. Přitom netuší, že je jednokolejná tramvaj zaveze až na nepřátelské území. Dozorci koncentračního tábora vystupují z tramvaje, a ihned padají do zajetí, jsme zachráněni! V následujících dnech jsem najednou plný života, loučím se se svými spoluvězni, konečně jdu za svou rodinou.

Probíhají v novém režimu soudy a konání spravedlnosti, kdy váleční zločinci jsou za své zločiny odsouzeni k trestu smrti, do toho padají i kolaboranti zrůdného režimu. Jenže je rozsévána smrt i na nevinné občany.

Mám štěstí, že se mi podařilo uprchnout z ponurého města hrůzy, konečně se setkávám se svou rodinou, s níž putuji naším karavanem prosluněnou přírodou někam do neznáma.

Z karavanu vystupuji, abych prozkoumal okolí, neboť se ocitáme ještě na sluneční straně krajiny. 

Asi po padesáti metrech vidím stinnou zónu, do níž ze zvědavosti vstupuji. Náhle se z houští objeví piráti s mačetami, kteří mě chtějí zabít. Nejspíš jsem vstoupil na nepřátelské území, a tak utíkám, utíkám, jak to jen jde. Před sebou vidím objekt, nejspíš soudní budovu, anebo univerzitní aulu.

Snažím se jej prozkoumat, vidím několik málo lidí v černých talárech, jak spolu diskutují.

Nějaká intuice mě nutí putovat dál, tedy odcházím z budovy, svědomí mě tentokrát žene k nějaké hraniční čáře, kterou hlídají strašidelné kudlanky. Čekám v jedné houštině, až bude tma, ale intuice mě směruje, abych šel raději podél kamenné hraniční zdi. 

V tu chvíli se mi zjevila animovaná krajina nádherných a prosperujících lesů a polností. Jedno pole však působí na mě výhrůžně, konkrétně zdejší rostliny, a tak se mi vybaví imaginárně velebný popěvek: " ...luštěnice, luštěnice, luštěnice, luštěnice, luštěnice, luštěnice, luštěnice, luštěnice..."

Tohle pole mě nakonec bez újmy pustí, jenže před sebou vidím malebný zámeček, o jehož interiér se na základě své intuice zajímám.

Uvnitř mě potká nemilé překvapení, náhle se objeví agresivní čarodějnice, která drží v ruce vzácný diplom, tak se jej snažím získat, ale ten končí v zajetí ohně a prachu; čarodějnice se směje, a ihned mizí. 

V horním patře vidím třídu, kde učí hezká slečna učitelka skupinku dětí hudebnímu umění. Dveře do třídy jsou otevřené, tedy vstupuji, abych si se slečnou učitelkou popovídal. U okna však vidím zanedbaného hnědo-černého žáčka, který začíná z neznámého důvodu paralyzovat celou třídu. Cítím, že je to asi nějaká zlá magie, a tak se jej snažím vyhodit z okna, abych zachránil nevinné lidi, dokonce s ním zápasím, nakonec padám z okna sám.

Po imaginárním čase se probouzím v uvedené soudní budově, kde mě něco nepříjemného čeká, cítím to víc a víc.

Napadá mě moudrý plán, a to utéct, neboť zjišťuji, že si nejspíš studenti v černých talárech povídají, asi mají přestávku.

Ihned běžím ze soudní budovy k záhadné hranici, abych se dostal, snad do lepší země. Naštěstí nevidím žádné pohraniční kudlanky.

Konečně v jiném světě, jenž napohled připomíná šedé retro! I přesto je na něm něco divného, neboť mi připomíná dávno zapomenutý svět mého dětství. Zdá se být normálním, reálným, ale smutným.

Uličky šedé, domečky šedé, obloha šedá, snad před bouří, cesty a chodníky zaprášené. To vše připomíná nějaký odložený až odhozený svět - kdysi reálný.

Vybírám jednu uličku, možná najdu svůj původní domov v zapomenutém reálném světě, jenže se do ní řítí černé mraky, které mě do tmy pohltí. 

Snad najdu alespoň nepatrné a vzácné světélko naděje, třeba ve formě reálného a útulného domova, lepšího skutečného světa, jenž ve jménu dobra navěky bude žít.

Václav Kovalčík, Zlín

čtvrtek 30. srpna 2018

Vláda politické oligarchie, mafie a prostituce neměla získat důvěru!

Výrazné zvyšování platů u nízkopříjmových a středně příjmových skupin obyvatelstva České republiky se mělo dít již dávno, abychom se dle slibů vyrovnali západu, ale opět pochybná vláda ANO a ČSSD rozhazuje peníze na nesprávných místech. České republice ani nepomůže ekonomický růst, neboť se peníze ze státního rozpočtu promrhají "porcováním medvědů!"

Zejména nízkopříjmové skupiny obyvatelstva mají stále plat pod průměrnou mzdou, stejně tak starobní a invalidní důchodci žijí se směšnou žebračenkou.

Jsem toho názoru, že se musí uvedený stav ihned napravit, dále nelze neustále zadlužovat okleštěný český stát, dále pak nelze vyhazovat peníze za členství v NATO a EU. Nesmí se vyhazovat peníze na vojenské mise, a proto nechme například řešení Sýrie a Afganistánu Rusku.

Dále si politici přidávají extrémně víc peněz, což je výsměchem a plivnutím do tváře obyčejným lidem  v naší zemi, jež není naše, neboť je úplně rozprodaná ohledně odlivu kapitálu do daňových rájů!

Když sleva na dopravě, tak by měla být uplatňována všude, lidé bez ztp v různých stupních invalidního důchodu jsou opět ožebračováni a diskriminováni.

Státní dluh roste, otroctví země též, patříme již do třetího světa také vlivem špatného kurzu České Koruny vůči Euru, proto též ty nízké platy a vysoké ceny, což se líbí hnusnému západu!

Vůbec jsem si nepřál vládu ANO a ČSSD, KSČM udělala chybu vyslovením důvěry zaprodaným stranám, kde mafie jenom bují společně s dotačními podvody a bezohlednou oligarchií. 

EU a NATO tedy škodí českému národu, stejně tak nekontrolovaná demografie, jež likviduje demokracii. Právě politikou demokratického bloku, ANO a ČSSD dochází  k rozkladu naší země. Mrzí mě, že KSČM hlasovala pro důvěru vlády politických oligarchů, mafiánů, pasáků a prostitutů.

Moji odpůrci mě budou všude kamenovat a všude pranýřovat, ale zastávám se skutečně potřebných, nesnáším, když se ubližuje obyčejným lidem ze strany současného režimu. Dovolím si též říci, že dlouhodobé špatné hospodaření státu ve formě schodků státního rozpočtu, odlivu kapitálu do zahraničí, zmanipulované statistiky, cenzura, kriminalita škodí občanům této země!

Václav Kovalčík, Zlín

pondělí 13. srpna 2018

Braňme raději české pohraničí!

Situaci pozoruji dlouho, a vím, že nás tzv. západní spojenci opět zradí, i když děláme maximum v bezhlavém posílání českých vojáků rovnou na smrt! Raději braňme naše pohraničí a Evropu před agresivní migrací, trestejme otrokáře, převaděče a mafie ve světě.

Ihned zrušme mise v Afganistánu a dalších dalekých zemích, neboť je to od začátku léčka, past, když se USA a západ paktuje s teroristy, což připomíná divadlo a mlýnek na mrtvé.

Právě představitelé USA, kteří rozpoutali mnoho válek ve světě, musejí ihned být souzeni za velezradu. Právě naši vojáci, sloužící daleko od svých domovů, jsou ve velkém nebezpečí.

Tímto článkem trvám na zrušení dalekých misí, a přesunutí našich vojáků do českého pohraničí, též k hranicím evropského prostoru. Právě řešení uprchlické krize vyžaduje pochytání a odsouzení otrokářů, převaděčů a mafií  ve světě.

Václav Kovalčík, Zlín