Bohatství versus
chudoba, média a zdroje se bijí proti sobě - řeč je tedy o materiální situaci
občanů naší země, která se v post-sametovém období potýká
s rozkrádáním, jež následně vede do obrovských dluhů!
Podle sdělovacích
prostředků jsme jednou na tom skvěle, podruhé zas neblaze až pochmurně.
Obrovský počet lidí bez domova a na okraji chudoby jest v naší vlasti, jež
trpí špatným politickým a ekonomickým vedením!
Na druhé straně
je menší procento velmi bohatých, což znamená, že se nůžky mezi bohatstvím a
chudobou prudce rozevírají v našich končinách. Soudného člověka naštvou vysoké
preference politických stran (dle průzkumů), které to dovádí až do samotného
státního bankrotu, i když je v „éteru“ zakázáno o tom mluvit a psát, aby nás
mocní jednoho dne „nepokousali!“
Hlavně že na
ekonomické migranty peníze jsou, ale na chudé rodiny většinové společnosti
peníze nejsou! Přitom mediální preference na objednávku melou dál svou zhoubnou
píseň! Jsem toho názoru, že se musí kompletně změnit politická situace
k lepšímu, aby se zabránilo „věčnému“ tyranizování majoritní společnosti!
Jsme
v demokracii, ale současná demokracie funguje jen pro vyvolené! Existuje
dvojí metr práva a spravedlnosti, což pokládám za velmi špatné! Současný režim
by se měl stydět za obrovská procenta chudých a zubožených lidí!
Často čtu o
tom, jak fungoval socialismus před listopadem 1989. Právě zde bylo nájemné
mnohem snesitelnější, navíc si lidé mohli pořídit své vlastní bydlení za
výhodnou (důstojnou) státní půjčku. Vodné a poplatky za energie cenově nízké,
stejně tak výlety za kulturou apod. Mzdy zas přijatelné v poměru k domácím
výdajům.
Dnes je situace
opačná - nevinní lidé končívají na ulici, exekutoři řádí ve velkém, bydlení je
předražené, stejně tak poplatky za vodu a energie! Již to není ten „nenáviděný“
socialismus, ale krutý mnohdy „obdivovaný“ kapitalismus, jenž drancuje ve
velkém!
Poučme se tedy
z dějin, vyzdvihněme a propagujme to nejlepší, co fungovalo ve prospěch
občanské společnosti. Nechtějme býti otroky narychlo postavených montoven a
supermarketů. Nenechme se vykořisťovat zahraničními „zlatokopy.“
Navraťme
„ztracený“ peněžitý tok zpátky do státního rozpočtu, aby bylo na pomoc skutečně
potřebným a další rozumné investice. Nechť je vzdělání a poctivá práce za
slušnou mzdu devizou našeho státu. Harmonické rodiny musejí být buňkami
společnosti v našem státě.
