Křesťanská víra ohledně známé okolnosti milovat své nepřátele počítá s kvalitním posmrtným životem pro své věrné, také konstelace a okolnosti pracují, že se tzv. nepřátelé víry dostanou sami do pastí svých hříchů, že se nakonec z uvedených zkušeností obrátí na křesťanskou víru.
Když se vezme běh času, tak ten vývoj mnohdy v určitých fázích nevypadá vůbec dobře, existencionálně se jej lidé snaží přežít, jako by měli přežít bouři, po níž nastane vyjasnění, reflexe a sebereflexe - bilance a zúčtování.
Zároveň dojde snadno k pochopení souvislostí minulých, přítomných, třeba i budoucího úkolu v rámci doby.
Lidé mnohdy čekají na spravedlnost, ale ta dlouho nepřichází, až je to utrpení nekonečné. Světové, národní a individuální konstelace se záludně míchají, že už se stávají nepřehlednými až chaotickými.
Mnozí lidé to řeší životem v duchu víry, děláním co jim opravdu jde, v čem jsou dobří a prospěšní sobě a svým blízkým, rodině i přátelům. I tak mohou přežít uvedený nehostinný čas.
Člověk dennodenně kráčí mezi myšlenkou zřeknout se všeho pozemského, jít stoprocentně za Kristem, anebo tu dobu nějak prožít v rámci cností a neřestí, "relativním rozumem."
Často se pohybujeme mezi pravdou relativní a absolutní. Možná absolutní pravda je o uznání jediné té "správné" pravdy - tak to vnímají dogmatici, ale lidský život prochází též zkouškami absurdními.
Nad absurdními zkouškami, jestli jsme zareagovali správně, či chybně, můžeme třeba psát dlouhé traktáty, přitom moderní doba 21. století přináší například nástrahy např. virtuálních seznamovacích a finančních podvodů a podrazů!
Virtuální svět se tak snadno stává šiřitelem zla a kriminality, a tak se dostáváme do fáze, kdy už člověk člověku nevěří ani pozdrav!
Možná jsou mé myšlenky konspirace, pohádky, sci-fi, anebo zažitými různými zkušenostmi. Proto neházejme konstruktivní pravdy, zkušenosti a názory do "odpadkového koše!"
Václav Kovalčík, Zlín
