Tchyně

Žádosti o pomoc zoufalé jsou

Přichází tchyně s nezvyklou oporou

O morálce káže o pilnosti též

Plete se všude 

když domácnost strádá

Radí aj radí - někomu vadí

Nový úděl chystá sama

Taková ranařka zocelí svět!

Ztraceni navždy!

Naletěli mafiánům

co se týče hnusných drog

jež oběti zabíjejí

v nebetyčný smutný strop!

Chyceni při činu do díry putují - z níž není úniku

Jen zatracení - zatracení nekonečné utrpení

poprava pomalá - doživotní trest!

Můj africký sen

S přáteli putuji africkými končinami. Procházíme nejen vyprahlými, ale i úrodnými krajinami. Čerpáme energii zázračné panenské přírody. Náhle objevujeme hluboké kráterní  jezero po vybuchlé sopce. Mí přátelé skáčou do vody z dosti vysoké skály! Zničehonic se voda začíná vařit! Kamarádi umírají v náruči pekelné smrti! Jen já utíkám, utíkám, utíkám pryč daleko do neznáma, abych zachránil alespoň sebe, i když je příliš pozdě!

Václav Kovalčík

Můj plavecký sen

Se svými přáteli navštěvuji neobvyklé kouty naší vlasti a zapomenuté památky. Náhle objevujeme zchátralý lázeňský komplex, a tak do něj ze zvědavosti vstupujeme. Chci se koupat v místním  bazénu, ale personál mi to nedovolí, protože nemám plavky.

Obcházím tedy uvedený zákaz, plavu ve svém letním oblečení. Totéž je proti srsti zdejšímu režimu! Právě ten nás nutí uklízet papírky po neznámých lidech. Ejhle, v kapsách se papírky mění na peníze! Sbírám s ještě větším elánem i v okolních ulicích. Nesmím na nic zapomenout!

V hluboké noci se dostavují Eura i Dolary. Teď se cítím zámožně i světově, když mohu krásně a bezstarostně žít. Což takhle pomoci uplakanému světu!

 
Václav Kovalčík

Můj pronásledovaný sen

Přišla světová válka a s ní mnohé křivdy nelidské a bestiální. Vyhnul jsem se transportu, utíkám do neznáma, jenže není kam. Procházím tržiště, dokonce kupuji třem zoufalým dětem zmrzlinu ze svých posledních úspor. Dobrý skutek nastal v době zlé. Utíkám, ale nemohu uniknout. Režim si mě přece najde, i když putuji od budovy k budově cestou necestou chaoticky do neznáma z naprostého zoufalství s jedinou touhou přežít.

 
Václav Kovalčík

Stereotyp

Před slušností prcháme

zbytečně prcháme!

Uzávěr do sebe udělá své!

Bojíme se pravdu šířit

do světa ji zvěstovat!

Dopředu pohřbíváme ratolesti národa!

Nebojme se ukázati odvahu a vůli svou!

Naši zem naši zem

třeba chránit lásky sen

věrného milování!